České projekty by nikdo jiný do vesmíru nedovezl, říká astronaut Svoboda o své nadcházející misi
Českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici v květnu podpořila vláda a o pár týdnů později ji odhlasovala i rada Evropské kosmické agentury. „Je ještě spousta práce, která se musí udělat, a spousta věcí, které se musí stát. Ale těším se, až to bude hotové a bude jasno, že poletíme,“ říká pro Český rozhlas Plus bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, který by se mise mohl nejdřív za dva roky zúčastnit.
„Teď je to v gesci Evropské kosmické agentury, která naším jménem vyjednává se strategickými partnery, jako jsou NASA a různé komerční subjekty,“ popisuje přípravy.
Jak bude vypadat česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici? A co dělá s tělem stav beztíže? Poslechněte si celý rozhovor s bojovým pilotem a astronautem Alešem Svobodou
„Většinou minimálně čtyři pět let trvá, než se celá ta mise připraví a naplánuje. Ale v minulosti byly i případy, že vybrali astronauta, který pak čekal třeba deset patnáct let, než byl přiřazen na misi.“
Kromě trpělivosti musí být uchazeči vybaveni silnou vnitřní motivací a schopností pracovat v týmu. Zároveň je nezbytná vytrvalost a ochota se neustále učit novým věcem.
„Příprava, která probíhá teď, je zaměřená hodně všeobecně – na měkké dovednosti jako je leadership, práce v týmu a podobně. Ale pak je tam spousta ryze odborných věcí jako orbitální mechanika, základy kosmického letu, anatomie, radiační fyzika,“ vyjmenovává Svoboda.
„Z praktických věcí jsme dělali výcvik přežití a teď nás čeká v září týden, kdy se budeme učit fungovat v beztížném stavu.“
V něm totiž dochází k výrazným změnám v lidském organismu. Narušuje se rovnovážný systém ve středním uchu nebo se mění proudění tekutin v těle. Největší negativní dopad ale zaznamenává svalstvo, které v beztížném stavu rychleji ochabuje, a kostra, která snáze chřadne, když na ni nepůsobí gravitace.
Vláda schválila misi českého astronauta Svobody. Dvoumiliardové náklady rozloží do tří let
Číst článek
Dosáhnout orbitální rychlosti
Cesta na Mezinárodní vesmírnou stanici trvá asi osm až devět minut. Modul letí rychlostí až 28 tisíc kilometrů v hodině.
„Energeticky je nejvýhodnější se co nejrychleji dostat do řidších vrstev atmosféry, ideálně úplně nad ni,“ vysvětluje Svoboda. „Tam, kde už odpor v podstatě není, se raketa sklopí do vodorovného směru a dále zrychluje, dokud nedosáhne orbitální rychlosti.“
Na palubu modulu se vejdou čtyři astronauti. Kromě lidské posádky létají do vesmíru i nákladní moduly, které mají celý objem vyplněný užitečným nákladem a potřebným vybavením.
Vývoj pokročilých materiálů
Plánovaná mise má trvat dva týdny, astronauti budou v kosmu provádět celou řadu výzkumů.
„Experimenty, kde se astronaut stane pokusným králíkem, jsou zaměřené na fyziologii a medicínu. Jeden z nich je technologický projekt, který má za cíl vyvinout osenzorované tričko, které dokáže měřit neuvěřitelné množství parametrů a s daleko větší přesností predikovat to, co dokážou hodinky,“ přibližuje Svoboda.
K Mezinárodní vesmírné stanici vyrazila soukromá mise. Poprvé se tam podívá Maďar, Ind nebo Polák
Číst článek
Další výzkum je zaměřený na využití nanomateriálů a nanorobotů. Kromě získaných dat je pro jeho tým klíčový i kontakt s institucemi, k nimž se české firmy běžně nedostanou. „Naše české projekty by tam jinak nikdo nedovezl,“ vysvětluje.
Kromě národních projektů budou astronauti pověřeni i úkoly Evropské kosmické agentury.
„Harmonogram je poměrně dost nabitý, protože čtrnáctidenní mise jsou unikátní v tom, jak hodně jsou efektivní,“ uzavírá Svoboda. „Říká se, že během nich astronaut za dva týdny udělá asi stejné kvantum práce jako astronauti na dlouhodobém pobytu během prvních dvou měsíců.“
Jak vypadá běžný život na mezinárodní vesmírné stanici? Jak se liší let v gripenu a v kosmické lodi? A co typicky českého si s sebou vezme do vesmíru? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru, který si můžete poslechnout výše.
