Místo astronomické noci jen soumrak. Začíná letní slunovrat, mohou se objevit i svítící oblaka
Nejenom nejkratší noci, ale také nejsvětlejší – to můžeme u nás zažít teď kolem letního slunovratu. Ten nastane ve čtvrtek ve 22 hodin 51 minut. Po západu se nám sice slunce ztratí za obzorem, ale nepatrná část jeho svitu zůstane pozorovatelná i na noční obloze. Podle odborníků v těchto dnech nenastává takzvaná astronomická noc, ale jen astronomický soumrak.
Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd vysvětluje, že když je Slunce nízko pod obzorem, částečně osvětluje oblohu nad námi. „Severní polokoule je v okamžiku letního slunovratu nejvíce přikloněna ke Slunci. Slunce se v průběhu noci noří velmi mělce pod obzor,“ vysvětluje pro Radiožurnál Suchan.
Český záložní astronaut Svoboda letos zahájí výcvik. Bude trvat dva měsíce a další budou následovat
Číst článek
„Čtrnáct dní před a čtrnáct dní po okamžiku letního slunovratu nenastává takzvaná astronomická noc. Některé druhy pozorování se v astronomii neprovádí, protože je příliš světla,“ pokračuje Suchan.
Astronomický soumrak
V těchto dnech tak u nás po celou noc trvá pouze astronomický soumrak, nejtmavší fáze soumraku. „Soumraky rozdělujeme na tři, až poté je astronomická noc,“ uvádí Suchan.
„Člověk se běžně setkává s občanským soumrakem. Slunce zapadne do šesti stupňů pod obzor. Zhruba tři čtvrtě hodiny ještě můžeme číst knížku i bez světla a začínají být vidět ty nejjasnější objekty na obloze – planety Venuše, Jupiter, Mars,“ popisuje.
Potom následuje takzvaný nautický soumrak, kdy jsou zároveň vidět hvězdy i obzor, což bývalo důležité pro námořní navigaci. Jakmile pak Slunce klesne dvanáct až osmnáct stupňů pod obzor, nastane tma i pro námořníky, ale sluneční paprsky stále ruší například astronomická pozorování planetek, vysvětluje pro Český rozhlas ředitelka hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích Jana Tichá.
Rušivé elementy
„Jsou to hodně slabé světelné zdroje a pozorování to ovlivňuje,“ uvádí Tichá. „V dnešní době s používáním elektronických čipů je to lepší, než když se fotilo na skleněné desky. Přesto jsou to nejhorší pozorovací podmínky z celého roku,“ dodává.
Klimatičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil poničili Stonehenge oranžovou barvou. ‚Hanba,‘ napsal Sunak
Číst článek
Kromě slunečního svitu jsou pro pozorovatele planetek rušivé také další objekty na noční obloze. Jedná se o takzvaná letní souhvězdí, kterými prochází Mléčná dráha.
„Na snímku, který uděláte, máte neuvěřitelné množství teček hvězd Mléčné dráhy, v čemž se samozřejmě hůř hledají stopy planetek. Princip je však ten, že noci jsou světlejší, takže snímky mají horší rozlišení,“ pokračuje Jana Tichá.
Co je rušivé pro odborníky, na druhou stranu může být zajímavé pro náhodné pozorovatele noční oblohy. Podle Pavla Suchana je toho v létě k vidění více. „Okolo letního slunovratu je na obloze vidět nejvíce družic,“ říká.
„Neznamená to, že jich v létě létá více a v zimě méně, jen jsou lépe vidět. Tím, že je Slunce pod obzorem, tak my máme relativní tmu, ale Slunce pořád svítí na nízkou oběžnou dráhu ve výšce 400 až 500 kilometrů. Vidíme je, protože je osvětluje,“ dodává Pavel Suchý.
Noční svítící oblaka
Vzácně mohou sluneční paprsky nasvítit i oblačnost ve velkých výškách nad Zemí. „Noční svítící oblaka jsou tvořena velmi jemnými krystalky ledu a jsou ve výšce 80 až 85 kilometrů. Je to vůbec největší oblačnost, kterou můžeme vidět, ale právě jen v období letního slunovratu, kdy Slunce svítí do vyšších vrstev naší atmosféry,“ popisuje Pavel Suchan.
„V tu chvíli, zhruba hodinu a půl až dvě hodiny po západu nebo před východem Slunce, máme možnost pozorovat noční svítící oblaka,“ uvádí.
Hvězda, kterou uvidíte na vlastní oči jen jednou. Blíží se exploze, která nastává co 80 let, říká astronomka
Číst článek
Délka dne
Období bez astronomických nocí není všude stejně dlouhé. Malé rozdíly se projevují i v rámci Česka. Pokud například druhý týden po slunovratu v Ústí nad Labem stále ještě nezažijí astronomickou noc, tak v Českých Budějovicích ve stejnou dobu už aspoň na několik minut nastane. Čím jižněji, tím jsme teď dále od Slunce, popisuje Pavel Suchan.
„Pod pojmem astronomické léto máme spojený ten příjemný zážitek někde u moře, kdy jedeme k jihu, ale vlastně jedeme za kratším dnem. Chceme-li vidět více Slunce, tak pokud pojedeme na sever, bude zacházet slunce později a vycházet dříve,“ říká Suchan.
Nejvíce letního slunečního svitu bychom pak zažili za severním polárním kruhem, kde ve čtvrtek Slunce vůbec nezapadne.
