Snímek nese název Mnoho ohonů komety G3 ATLAS, jeho autory jsou Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Jakub Kuřák z Klubu astronomů Liberecka České astronomické společnosti.
Na noční obloze bude v sobotu možné pozorovat neobvyklý zákryt Saturnu Měsícem. Úkaz lidé uvidí i bez dalekohledu. Další zákryt Saturnu, který bude vidět z Česka, se uskuteční 9. prosince 2036.
Zájemci o sledování by podle něj měli mít výhled k severnímu obzoru nerušený světelným znečištěním. Polární záře jistá není, už v pondělí za soumraku je však dobře pozorovatelná planeta Venuše.
Prstence Saturnu jsou 282 tisíc kilometrů široké. Soustava je však velmi tenká, jen několik desítek až stovek metrů, takže při pohledu na její hranu prstence skutečně zdánlivě zmizí.
V průběhu 57 dní, od 29. září do 25. listopadu, bude naše planeta gravitací přitahovat prolétající asteroid, který se potom vrátí na svou normální dráhu kolem Slunce.
„Největší šance na pozorování je v pondělí ráno, anebo v úterý ráno,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Okolo letního slunovratu můžeme zažít nejkratší, ale i nejsvětlejší noci. Slunce se sice po západu ztratí za obzorem, avšak jeho část zůstane na noční obloze pozorovatelná.
Kdy bude jev vidět, ani vědci neví přesně. „To bude velké překvapení. Může to nastat zítra a může to nastat za půl roku,“ říká astronomka Soňa Ehlerová.
Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná, míní vědci.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Vynález brněnských vědců nejdříve zvedne jedno z ložisek otáčivého mechanismu a poté mezi nimi vytvoří mazací vrstvu oleje. Následně můžeme na ložisko posadit desítky i stovky tun těžké objekty.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
„Kámen mudrců není v našem podcastu nějaká tajemná látka, ale něco, co člověk nese s sebou a může sám najít,“ říká v rozhovoru Zdeněk Sikač, spoluautor podcastu pro děti s názvem Alchymisti.
Měsíc bude ve středu při superúplňku k Zemi úplně nejblíž, asi 357 tisíc kilometrů. „Tam, kde bude jasná obloha, bude Měsíc prakticky pozorovatelný z celé ČR,“ říká Jan Spratek z pražského planetária.
Nejlépe jsou padající hvězdy vidět tam, kde je obloha tmavá a okolí je bez světelného znečištění. „Jet co nejdál od civilizace, najít co nejtmavší oblohu,“ doporučuje astronom.
„Myslím, že vesmírný turismus bude v budoucnosti realita. Možná se tak nestane příliš brzy, ale jednou to bude běžné. Je to jako s letectvím,“ říká Chris Impey.
„Díky výzkumu jsme zjistili, že Měsíc mohl zpočátku Zemi obíhat jinak, než jsme si mysleli. Jestli náraz vypadal tak, jak jsme ho nasimulovali, ale zatím říct nedokážeme,“ říká vědec Jacob Kegerreis.
Nejvíce meteorů je vidět mezi druhou hodinou ranní a rozbřeskem. V té době se souhvězdí, ze kterého zdánlivě vylétají a podle kterého se jmenují, Perseus, se dostává nejvýše se nad obzor.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Planety viditelné bez dalekohledů, meteorické roje a přechody dvou měsíců Jupiteru. V letních měsících toho bude na nočním a ranním nebi v Česku k vidění hodně.