Sonda Juice s přístrojem českých vědců zamíří k Jupiteru. Bude hledat život na jeho ledových měsících
Startuje mise k Jupiteru, nejsmělejší projekt Evropské kosmické agentury. Sonda Juice bude u největší planety Sluneční soustavy hledat život na ledových měsících Callisto, Europy a Ganymeda. Start nosné rakety Ariane 5 z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně je naplánován na odpoledne. Na jednom z deseti přístrojů sondy se podíleli také čeští vědci.
Raketa Ariane 5 se šestitunovým nákladem odstartuje ve 14.15 našeho času. Juice je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole. Čeští vědci chtějí sledovat elektromagnetické vlny.
Nejsmělejší projekt Evropské kosmické agentury bude hledat život na jeho ledových měsících i díky přístroji českých vědců. Natáčela Eva Kézrová
„Přístroj na sondě Voyager 1 už v roce 1979 zachytil zvuk ve formě elektromagnetických vln. Poprvé tak ukázal, že jsou na planetě Jupiter blesky, tedy atmosférické výboje,“ přibližuje pro Radiožurnál Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
A právě takové zvuky by čeští vědci chtěli chytat na svůj analyzátor vln, který je součástí mise Juice.
„S tím rozdílem, že tak blízko k planetě sonda Juice nepoletí. Nejblíže bude u měsíce Europa, kde bychom mohli podobné zvuky zachytit. Doufáme v to, náš přístroj je na to připravený,“ doplňuje.
Jak vznikají zvuky v atmosféře Jupiteru? „Dojde k atmosférickému výboji, který vyzáří elektromagnetické vlny. A ty se potom šíří od planety nabitým prostředím plazmatem, a tím dochází k hvízdání,“ vysvětluje Santolík.
Mise Juice poletí na Jupiter osm let, další čtyři roky by tam měla pracovat. „Materiály musí být odolnější vůči radiaci. Uvnitř je to technologie, která je deset nebo patnáct let stará. Starší technologie mají větší transistorii a jsou odolnější proti radiaci.“
Uran nikdy nevypadal lépe, napsala NASA. Webbův dalekohled pořídil jeho snímek, září na něm prstence
Číst článek
Cílem je podle Santolíka zjistit, jestli pod povrchem tří ledových měsíců Jupitera jsou tekuté oceány vhodné pro život. „Elektromagnetická měření mohou přispět i k tomu, abychom dokázali charakterizovat oceány pod povrchem měsíců. A to tak, že mají nějaké elektrické vlastnosti. Když měříme na nízkých frekvencích v okolí měsíců, tak můžeme přijít na to, jak vypadají oceány pod povrchem,“ uzavírá.
Evropská kosmická agentura na projektu první evropské sondy, která prozkoumá Jupiter, pracuje už od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur, tedy 37,6 miliardy korun. Na vývoji a testování sondy a zařízení se podílelo přes 2000 lidí z 23 zemí včetně českých vědců.
