Charakteristické brázdy, které křižují povrch Ganymedu, byly dlouho považovány za pozůstatky několika soustředných prstenců, které způsobil právě dopad gigantického asteroidu.
„Jejich aktivita je zajímavá tím, že občas bývají velice jasné, protože jsou tvořeny většími částicemi,“ říká o Tauridech astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Vždycky když sonda proletí kolem určité planety, její dráha se stočí trochu jiným směrem a přitom nabere energii a rychlost – jako kdyby ji planeta vystřelila z praku.
Z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně v pátek po čtvrtečním neúspěšném pokusu odstartovala raketa Ariane 5 se sondou Juice, která tím zahájila své osmileté putování k Jupiteru.
Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a jeho tři ledové měsíce. Sonda je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole.
Startuje mise k Jupiteru, nejsmělejší projekt Evropské kosmické agentury. Sonda Juice bude u největší planety sluneční soustavy hledat život na ledových měsících Callisto, Europy a Ganymeda.
Vědcům snímky pomohou odhalit, co se na povrchu plynného giganta děje. Zkoumat mohou polární záře, výšku bouří nebo tepelné a tlakové podmínky na planetě.
Nová planeta obíhá kolem hvězdy AB Aurigae ve vzdálenosti asi 90 astronomických jednotek, tedy 90krát dál než Země kolem Slunce. A asi třikrát dál než nejvzdálenější planeta naší soustavy Neptun.
Letos bude možné v Česku pozorovat částečné zatmění Slunce. K dalším zajímavým nebeským úkazům letoška bude patřit taky pozorování pěti planet Sluneční soustavy najednou.
Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě nedostal. Sonda bude 12 let zkoumat takzvané Trojány - tělesa, která obíhají Slunce na oběžné dráze planety Jupiter.
Astronomové v neděli a v pondělí slibují nejhezčí podívanou na působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Jupiter, Saturn a Měsíc po úplňku mají vytvořit trojúhelník a mají být vidět celou noc.
Nejlepší podívaná podle něj nastane z 25. na 26. července. „Kdy budou Jupiter, Saturn a Měsíc po úplňku tvořit takový hezký trojúhelník a budou vidět po celou noc,“ popsal astronom.
Ze Země uskupení Saturnu a Jupiteru vypadalo jako jediný protáhlý bod jasného světla. Planety se k sobě přiblížily natolik, že budou pozorovatelné pouhým okem.
Jupiterovo silné magnetické pole zrychluje nabité částice, které bombardují povrch Europy. Vědci se snažili zjistit, jak na takové podmínky může reagovat ledový povrch tohoto měsíce.
Představa, že astronauti s sebou z vesmíru dovezou i neznámé živé organismy, třeba mikroby, není jen nápad ze sci-fi románů. Znamenalo by to reálnou hrozbu pro zdraví jednotlivců i populací.
Laickému pozorování v počátcích nebude přát ani Měsíc, který 5. července dojde do fáze úplňku. „Kometa by mohla být dobře viditelná v druhé polovině příštího týdne,“ popsal astronom.
Astronomové existenci Kepleru-88 d zjistili až po šesti letech studování údajů získaných Keplerovým vesmírným dalekohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Kromě pravidelných Kvadrantid bude v lednu možné pozorovat polostínové zatmění Měsíce. Venuše bude z počátku roku jako jasná Večernice a v létě pak zasvítí jako Jitřenka.
Carnegieho institut požádal veřejnost o pomoc s vymyšlením jmen. Podmínkou je, že musí být pojmenovány po velikánech ze severské, galské nebo inuitské mytologie.
Měsíc pojmenovaný podle milenku boha Dia Európy je hlavním cílem při hledání mimozemského života. Právě proto chce NASA tento svět podrobně prozkoumat.
V úterý 16. července půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Zatmění potrvá do 2.18 hodin.
Úkaz bude možné pozorovat téměř na všech hvězdárnách v Česku, ale jen v případě příznivého počasí. Lepší podívanou nabídnou podle astronomů ty hvězdárny, které mají dobrý západní obzor.
Astronomové při hledání doposud neobjevené deváté planety Sluneční soustavy objevili dvanáct nových měsíců obíhajících Jupiter. V současnosti vědci vědí už o 79 měsících tohoto plynného obra.
Oblohu planety Jupiter často křižují blesky, a dokonce jsou těm pozemským mnohem podobnější, než se předpokládalo, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.