Objev 60 dalších koster vypovídá o pohřebních rituálech i blahobytném způsobu života prvních obyvatel Vanuatu.

0:00 22. prosince 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vanuatskou republiku tvoří 83 ostrovů, které leží asi 1750 km východně od pobřeží Austrálie. První obyvatelé ostrovů byli pravděpodobně asijského původu a přišli z Tchaj-wanu a Filipín. V letech 2008 a 2009 začali archeologové zkoumat starý korálový útes pokrytý sopečným popelem, který na jednom z ostrovů sloužil jako pohřebiště. Až do nynějška zde odkryli 71 koster starých asi 3000 let, což z pohřebiště dělá dosud největší a nejstarší, jaké bylo v Pacifiku nalezeno. Nález ukazuje, že obyvatelé Vanuatu se ke svým zesnulým nechovali nijak jemně - většině koster chybí hlavy a jejich dlouhé kosti byly násilně zpřelámány, aby se vešly do dutin v korálovém útesu.

Archeologové z norské Stavangerské univerzity se domnívají, že těla pozůstalí nechávali dlouho hnít na vzduchu a pohřbívali jenom kosti. Oddělení lebek může ukazovat na víru v neoddělitelnost života a smrti, kvůli které si ještě před pár desítkami let lidé z Bali a dalších ostrovů Pacifiku zdobili svá obydlí lebkami předků.

Kostry a lebky také vypovídají o způsobu života dávných obyvatel Vanuatu. Ukazují, že mnoho ostrovanů trpělo typickými chorobami z blahobytu - dnou a zubním kazem. Za hlavní zdroj potravy lidem sloužily sladké brambory, obří želvy a mořští měkkýši. Potravinové zdroje ale ostrované spíš nadužívali než využívali, protože některé druhy živočichů - například velké želvy - zmizely už během prvního století po jejich příchodu.

Zdroj: Science Daily

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít