Prvně od 2. světové války se sešli českoslovenští veteráni z obou front
Českoslovenští veteráni dopoledne společně zavzpomínali na své padlé kamarády za 2. světové války. Na ministerstvu obrany se po téměř sedmdesáti letech setkali přímí účastníci bojů z francouzského Dunkerque, ze slovenské Dukly a oblasti Středního východu. Poprvé se tak sešli vojáci ze západní i východní fronty.
Velký sál ministerstva obrany dnes zaplnily desítky pamětníků bitev, které pomohly skoncovat s nacismem v Evropě. Nejčastěji se skloňovalo jméno francouzského města Dunkerque a vojenské operace v Dukle. Přítomní vzdali padlým hrdinům úctu minutou ticha.
V roce 1944 se v přístavním městě mezi Francií a Belgií opevnili Němci. Spojencům jim je pomáhali vytlačit i českoslovenští vojáci. 189 z nich přitom zahynulo. Bojů se účastnil také rotný Josef Švarc. O válce dnes ale mluvit nechtěl. Od řečnického pultu zavzpomínal na francouzského vojáka, který si ho po vyhrané bitvě vyfotil v zákopu. O 60 let později se ve Francii potkali znovu: „On mě podle té 60 let staré černobílé fotografie poznal.“
Neméně významnou kapitolou československých válečných dějin jsou i boje o Duklu, při níž sovětští a českoslovenští vojáci osvobodili část východního Slovenska. Armádní generál Miroslav Masopust byl v boji o Duklu raněn. „Vystupovali účastníci různých bojů. Za Dukelskou operaci jsem vystoupil já. Říkal jsem, jak jsme se dostali do Československého vojska, jak jsme se připravovali na boj s fašisty, co jsme viděli na Ukrajině, když jsme jí procházeli,“ popisuje průběh setkání Masopust.
Jako četař vedl své muži v první linii. Vzpomíná, že tři čtvrtiny armádního sboru byli volyňští Češi: „V osmatřicátém roce, když nám tady obsadili fašisté Československo a víceméně ho zlikvidovali, tak jsme byli velmi naštvaní a kdyby se Československo bránilo, tak jsme zase všichni šli dobrovolně do armády a bojovali za osvobození své rodné vlasti.“
Československý veterán Miroslav Masopust zavzpomínal na boje u Dukly v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu
Nejvíc Masopust vzpomíná právě na boje u Dukly: „Když jsme pochodovali podél Karpat, já byl tenkrát velitelem družstva, tak jsme byli poblíž Užovského průsmyku. Že půjdeme na Užovský průsmyk, na Užhorod a budeme v Československu. Najednou se ale ukázalo, že pochodujeme dál.“
„Na hranicích Slovenska byly dvě fašisty odzbrojené slovenské divize a obsadili to fašisté. Takže tak, jak nám i sám Svoboda říkal, že nám Slováci pomůžou, že už druhý den budeme na Dukelském průsmyku a za dva dny osvobodíme Prešov, to vůbec nebyla pravda,“ vzpomíná Masopust.
Píka ve stínu Svobody
Generál Tomáš Sedláček se účastnil bojů o Anglii, ale později byl převelen na východ, poblíž Dukly. Ve svém projevu připomněl, že řada západních vojáků byla po návratu do vlasti perzekuována a jejich činy byly vymazány z historie. Povzdechl si, že i dnes se především hovoří o činech generála Ludvíka Svobody, na úkor Heliodora Píky:
„Píka byl daleko důležitější osobnost, protože ten vyjednával, jak bude východní jednotka vypadat, kdežto Svoboda podléhal komunistickému tlaku. Píka byl popravený, protože si zachoval rovnou páteř a Svoboda se stal na konec svého života prezidentem komunistického státu.“
93letý Tomáš Sedláček dodal, že pokusů o uspořádání společného setkání bylo v posledních 20 letech několik, proto je rád, že se účastníci bitev z východu a západu konečně sešli.
