Slovinsko s Českem pojí dějinné události i řada významných osobností
Přesně 16. ledna 1992 uznala Praha, podobně jako většina členů OSN, existenci Slovinska, tedy země, se kterou má český stát mnoho společného. V rozhovoru pro Český rozhlas k příležitosti 20. výročí uznání nezávislosti Slovinska nejen to, co pojí Prahu a Lublaň, připomněla velvyslankyně Slovinska v České republice Smiljana Knezová.
„Společná historie začala již dávno před Habsburskou říší, Sámovým královstvím a potom Otakarem II. V rámci Habsburské říše se Slovinci a Češi ovlivňovali především jazykově a kulturně. V rámci Rakousko-Uherského království oba národy jako jediné ze slovanských patřily k rakouské části a také se ovlivňovaly politicky a obrozenecky,“ říká velvyslankyně Slovinska v České republice Smiljana Knezová.
Jak Knezová dodává, Česko a Slovinsko proto pojí řada slavných osobností. Mezi nimi hlavně hudebník Jakob Gallus žijící na dvoře Rudolfa II., který působil i jako varhaník v pražském kostele sv. Jana na Zábradlí, a pak samozřejmě Josip Plečnik, jehož dílo zdobí i sídlo českých králů a později prezidentů - Pražský hrad.
Rozhovor se slovinskou velvyslankyní v Praze Smiljanou Knezovou, který ČRo vysílá v rámci Týdne slovinské kultury
Na druhé straně se zase na podobě známých slovinských staveb podíleli čeští umělci: „Například čeští architekti po zemětřesení v Lublani koncem 19. století na pozvání tehdejšího starosty vytvořili některé z nejlepších lublaňských staveb. Tentýž starosta se stal prvním velvyslancem tehdejšího Království Srbska, Chorvatska a Slovinska v Praze v roce 1918,“ vypočítává Smiljana Knezová.
Slovinsko pak u nás proslavily i výrobky firem jako Sava, Elán nebo Gorenje. A třeba Litostroj stavící hydroelektárny má testovací linku v ČKD Blansko.
Chorvatsko-slovinský hraniční spor
Slovinsko je stejně jako Česká republika členem Evropské unie, od roku 2007 je navíc součástí eurozóny. A právě rozšíření sedmadvacítky o další státy, konkrétně o země bývalé Jugoslávie včetně Makedonie a Srbska, plně podporuje.
Lublaň se také zasazovala o vstup Chorvatska do EU, přestože se Záhřebem vede řadu let hraniční spor. Jak ale velvyslankyně Smiljana Knezová připomíná, obě strany se dohodly předat celou záležitost arbitrážnímu soudu:
„Oba státy už navrhly svoje kandidáty na soudce. Teďka se čeká na Evropskou komisi, která také musí jmenovat tři kandidáty na soudce. Myslím si, že je potřeba konstatovat, že rozhodnutí předat celou věc arbitrážnímu soudu se ukázalo jako správně a velmi dobré. Vztahy mezi Slovinskem a Chorvatskem se zlepšily ve všech ohledech.“
Slovinsko a Chorvatsko si připomněly 20 let od uznání nezávislosti
Číst článek
Hlavní podstatou je vytyčení námořní hranice západně od Istrijského poloostrova. Slovinsko požaduje přímý přístup k mezinárodním vodám, zatímco chorvatský návrh je založen na „rozpůlení“ tohoto mořského pásma státní hranicí. To by ovšem Slovinsku znemožnilo přímý přístup k mezinárodním vodám.
Naštěstí je tedy nyní řešení sporu v rukou soudců a nikoli vojáků. I proto jsou také obě země vyhledávanými turistickými destinacemi a konkrétně Slovinsko mají čím dál více v oblibě i návštěvníci z České republiky. Vloni jich přijelo už 54 tisíc, tedy jen o něco méně než Britů či Nizozemců.
