Zatímco v 90. letech Rusko invazi odsoudilo, 50 let po okupaci ji třetina Rusů schvalovala
Česká republika si připomněla 57 let od okupace vojsky Varšavské smlouvy. Většina postkomunistických zemí, které se na invazi podílely, za ni dokázala přijmout odpovědnost. V Rusku se ale, s výjimkou krátkého období v 90. letech, opět přiklánějí k oné sovětské propagandě, že se místo invaze jednalo o bratrskou pomoc.
Do pádu komunistického režimu v Československu zbývaly tři měsíce, když se na Václavském náměstí v Praze i v dalších městech v létě 1989 sešly tisíce lidí, aby si připomněly 21 let od okupace v srpnu 1968. Že se poměry mění, bylo jasné i v blízkém zahraničí.
Zatímco v 90. letech Rusko invazi odsoudilo, 50 let po okupaci ji třetina Rusů schvalovala, polovina o ní nevěděla
Postsovětské Rusko invazi v 90. letech odsoudilo
Jenom pár dní před výročím totiž přišly zprávy z Maďarska a Polska, které se k okupaci postavily kriticky. V průběhu roku 1989 pak intervenci odsoudil i Sovětský svaz a v roce 1993 na návštěvě Prahy i ruský prezident Boris Jelcin.
Jelcin ale dodal, že zodpovědnost za ni nese tehdejší vedení Sovětského svazu reprezentované Leonidem Brežněvem. Podle šéfredaktora Českého Rozhlasu Plus Josefa Pazderky takový výklad trval od začátku 90. let.
„My jsme na začátku 90. let slyšeli z tehdejšího postsovětského Ruska poměrně jednoznačné odsouzení invaze. Odsoudil ji i poslední nejvyšší představitel Sovětského svazu Michael Gorbačov, posléze první ruský prezident Boris Jelcin. Ten rozchod se sovětským dědictvím byl poměrně veřejný,“ připomíná Josef Pazderka.
Postsovětská propaganda
Morální zodpovědnost za ruskou agresi přijal v roce 2006 i současný ruský prezident Vladimir Putin. Podle Pazderky to ale netrvalo dlouho.
Jak se o vpádu vojsk dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Radiožurnál připravil speciál k výročí okupace
Číst článek
„Tam už došlo k jistému zlehčování, zamlčování některých faktů a posléze narůstá ta postsovětská propaganda, která zasazuje tehdejší okupaci Československa do jistého odporu a boje proti Západu, který se snaží Rusko zničit a už tehdy se o to různě pokoušel. Takže najednou z toho odsouzení sovětské okupace v roce 1968 je takové různé zamlčování, ne úplně jasné vyjadřování se k těmto událostem a daleko více akcentování propagandistických tónů, které už tehdy překrývaly reálné dění v Československu.“
To potvrzuje i historik Daniel Povolný z Ústavu pro studium totalitních režimů: „Musíte se na to podívat taky věkově, případ od případu. Dnešní dědové tady byli v roce 1968 jako vojáci základní služby a bylo jim nějakých osmnáct dvacet let. Říkám příměr – máte toho starce nad hrobem a ten teď přemýšlí, co za život udělal důležitého. A jediné, co vidí: ‚Vždyť já jsem vlastně zachránil svět před třetí světovou, protože jsem byl v srpnu 1968 v Československu.‘“
Podobně to vnímá i velká část ruské společnosti. Podle průzkumu ruské výzkumné agentury Levada z roku 2018, novější data nemáme k dispozici, schvaluje okupaci Československa v srpnu 1968 třetina Rusů a polovina o ní nemá ani ponětí.
