Bakterie mění mysl
Probiotické bakterie možná dokážou snižovat stres a mírnit úzkost. Naznačuje to studie, ve které bakterie přímo ovlivnily chování pokusných myšek.
Lidské střevo je domovem stovek různých bakterií. V současnosti už není pochyb o tom, že jejich přítomnost je klíčová pro naše zdraví a správné fungování imunitního systému. Některé studie také naznačují, že střevní bakterie ovlivňují centrální nervový systém a mohou tak zasahovat do naší nálady a chování. Vědci z kanadské McMaster University tento fenomén zkoumali na pokusných myších, které krmili neškodnými bakteriemi Lactobacillus rhamnosus. Jejich příbuzné jsou hlavní součástí různých probiotických přípravků.
Po šesti týdnech myši podrobili standardním laboratorním testů. Ve srovnání s kontrolní skupinou projevovaly myši krmené bakteriemi menší známky stresu a úzkosti. Trávily více času na otevřeném prostranství, kterého se hlodavci bojí, a na stresovou situaci – v tomto případě vložení do vody – reagovaly menším výlevem stresových hormonů. V jejich mozku vědci zaznamenali změny v expresi genů, které kódují takzvané GABA receptory v amygdale, hippokampu a dalších oblastech mozku. U myší, které bakterie nedostávaly, se nic podobného neobjevilo. Vede to k závěru, že mezi střevem a mozkem probíhá komunikace, ve které hlavní roli hrají střevní bakterie.
Hlavní drahou, po níž signály od střevních bakterií putují do mozku, je zřejmě bloudivý nerv (nervus vagus), který zprostředkovává komunikaci mezi trávicím traktem a centrální nervovou soustavou. Změny v mozku i v chování totiž vůbec nenastaly u myší, kterým vědci nerv chirurgicky přerušili.
Zdroj: PNAS
