Úspěchem studie bylo, že emoce badatelé dokázali navodit i pozorovat. Mozek účastníků pokusu reagoval jinak, než když šlo o samotné kladné, nebo záporné emoce.
Od roku 2000 do roku 2022 bylo v souvislosti s nasazením amerických vojáků v Iráku nebo Afghánistánu diagnostikováno téměř půl milionu Američanů s traumatickým poraněním mozku.
„Když snímáme signál přímo v mozku a nejsme blokovaní kůží a lebkou, je méně rušený a silnější. Takže když vyvrtáte v hlavě díru a dáte tam implantát, dostanete i lepší data.“
Jsme svobodné bytosti, ovšem tedy možná také zodpovědné za všechno, co děláme? Nebo nás řídí nějaká vyšší inteligence? Jsme vůbec schopni myslet? A myslí také „umělá inteligence“?
Vědci z Portsmouthské univerzity ve studii uvedli, že kognitivní výkon se u lidí po dvaceti minutách cvičení zlepšil bez ohledu na to, jak dobře se vyspali.
„Mozek je úžasný orgán. Říká se ‚Za vším hledej ženu‘, já říkám ‚Za vším hledej mozek‘. Je fascinující se o něj zajímat, je to velké dobrodružství!“ popisuje jeho trenérka.
„Dominantně zůstáváme u přesvědčení, že když dítě selhává v každodenních záležitostech a v komunikaci, tak intelekt prostě nemá. A pak s ním tak zacházíme,“ shrnuje Zuzana Masopustová.
Mezinárodní tým z Východoanglické univerzity v Norwichi popsal souvislost mezi objemem řeči dospělých, tedy tím, jak moc mluví na miminka, a koncentrací dětského myelinu.
Speciální zákrok provádí čeští lékaři už 25 let. Pacient je při něm při vědomí, aby s neurochirurgy mohl komunikovat. Zlepšení stavu je patrné okamžitě.
Má jít o malé zařízení s ohebnými „vlákny,“ kterých je přibližně 64. Elon Musk řekl, že testování čipů na lidech by mohlo začít do půl roku. Zatím se provádí testy na opicích a prasatech.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
„Mozek je podobně jako stroj v lepším stavu, když zůstává v chodu. Lépe sám sebe udržuje, pokud člověk cvičí,“ poznamenává buněčný a molekulární biolog Petr Svoboda.
Jiná situace je, pokud nastane stav nebezpečí. „Když proti vám běží tygr, rychle porovnáte pohyb tygra s předchozí zkušeností, ale nerozhodujete se dlouhých 15 sekund, zda máte utéct,“ říká lékař.
Genetikové z univerzity ve švédském Lundu se ptali, co nás lidi tedy dělá lidmi. Překvapilo je, že rozdíly našli v podceňované části lidské DNA, která se nepřepisuje do bílkovin.
Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.
„Člověk je biologicky denní tvor. Proto je důležité být vzhůru v době, kdy je světlá část dne, tedy alespoň většinu doby, kdy je světlo. A exponovat se slunečními svitu,“ nabádá profesor Karel Šonka.
