Neprávem obviněný vakovlk
Vakovlk vyhynul, protože lovil ovce. Nová studie však dokazuje, že toho zřejmě vůbec nebyl schopen.
Dravý vačnatec vakovlk (Thylacinus cynocephalus) kdysi obýval Austrálii a Novou Guineu. V době, kdy do oblasti dorazili první Evropané, však žil už jenom v Tasmánii. Záhy byl obviněn z dávení ovcí a huben všemi možnými prostředky. K mizení vakovlků přispěla i ztráta životního prostředí a poslední jedinec zahynul v roce 1936 v hobartské zoo. Výzkum z Univerzity Nového Jižního Walesu nyní dokazuje, že tasmánští farmáři vakovlka odsoudili neprávem. Vědci na počítačových modelech lebky vakovlka a dvou žijících dravých vačnatců (ďábla medvědovitého a kunovce velkého) simulovali kousání, trhání a tahání, kterému se predátor při lovu větší kořisti obvykle nevyhne. Výsledky ukázaly, že čelisti vakovlka byly příliš slabé na to, aby dokázaly zadávit ovci. Daleko více se hodily k lovu drobné a velmi pohyblivé kořisti
Vakovlk tak nejspíš konkuroval menším dravým vačnatcům a spolu s nimi lovil malé druhy klokanů, bandikuty a další vačnatce. U vrcholového predátora, který dosahoval hmotnosti 30 kilogramů, je takový způsob obživy neobvyklý. Autoři studie nevylučují, že právě neschopnost ulovit si větší kořist byla jedním z faktorů, které vakovlky postrčily do záhuby. Mezi velkými dravci platí, že čím je druh potravně specializovanější, tím je zranitelnější. Při narušení ekosystému – v případě vakovlka to byl příchod Evropanů – pak může být rázem ohrožen vyhubením.
Zdroj: Journal of Zoology