Plži, které ostrované v Pacifiku lovili pro potravu, by se během milénií trvající lidské přítomnosti logicky měli zmenšovat. Místo toho udělali pravý opak.

15:00 1. září 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Drobní mořští plži křídlatci druhu Strombus gibberulus byli po tisíce let pro obyvatele tichomořských ostrovů hlavní potravou. Vědci ze Severokarolínské státní univerzity zkoumali schránky více než 1400 křídlatců, které pocházejí z archeologických nalezišť ostrova Palau v západním Pacifiku. Předpokládali, že intenzivní lov na měkkýších zanechal svou stopu: křídlatci byli loveni dřív, než dosáhli maximálních rozměrů a jejich velikost by proto v průběhu času měla klesat. Podobný efekt dnes můžeme pozorovat například u některých druhů kytovců, které zdecimovali velrybáři.

Křídlatci však vědce překvapili. Výsledky studie ukazují, že za poslední 3 000 let se velikost jejich schránek naopak zvětšila, takže dnes je průměrný křídlatec o 1,5 mm delší než byl jeho dávný předek. Rozdíl vypadá zanedbatelně, ale u měkkýšů, kteří měří kolem 30 mm, představuje nárůst o 5 %. Autoři studie si překvapivé zvětšení měkkýšů vysvětlují vedlejšími efekty lidské přítomnosti na ostrovech: do vody se díky zemědělství a dalším činnostem dostávalo množství živin. Porce jídla navíc pak křídlatcům umožnila o něco povyrůst.

Zdroj: ScienceDaily, Journal of Archaelogical Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít