Přemnožení divočáci ničí letiště v Plasích a ohrožují tím piloty

Rozryté zahrádky, fotbalová hřiště, pole nebo dokonce přistávací dráhy na letišti - to je práce přemnožených divokých prasat. Na Plzeňsku už letos divočáci způsobili milionové škody a nikdo si s tím neví rady.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Divoké prase se selaty

Divoké prase se selaty | Foto: Milan Baják | Zdroj: Český rozhlas

Prasata nemají přirozeného nepřítele a jsou velmi chytrá, takže každý úspěšný odstřel je málem důvodem k oslavě.

Travnatá letištní plocha v Plasích na severním Plzeňsku na první pohled vypadá netknutě, ale je to jenom zdání. Alespoň podle vedoucího leteckého provozu z Aeroklubu Plasy Karla Maříka.

„Teď to vypadá, že je to v pohodě, letištní plocha je přes měsíc v krásném stavu, ale dala nám zabrat od října do června. Kdy skutečně v noci chodí. My jsme ráno den zavezli, zaválcovali. Druhý den to samé.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O přemnožené divočáky se zajímala Jana Kosová

Nejde ale jen o to, že stále dokola zasypávat díry je otrava. Hlavní problém je v tom, že díry od divočáků můžou ohrozit letadla.

„Může se stát, že při startu nebo při přistání, vjede letadlo do díry, může utrhnout podvozek, zlomit vrtuli. A možná by se to mohlo i převrátit na záda.“

Výška v kohoutku u kňoura 90-115 cm, u bachyně 70-95 cm. Hmotnost kňoura se pohybuje od 95 až do 160 kg, bachyně 70 až 110 kg. Dokáže se velmi rychle pohybovat a je schopen vytrvale a dlouho běžet. Velmi dobře plave i na delší vzdálenosti.

Nehledě na to, že oprava letadla není zrovna levná záležitost. Karel Mařík s kolegy zkoušeli divočáky odradit nejrůznějšími způsoby. Speciálními chemickými přípravky, ale dokonce i aviváží. Divočáků je ale moc a nic si z toho nedělají.

„Protože jich taky viděli 60. A to už je řeka prasat a ty už jdou za svým.“

Myslivci by rádi pomohli. S odstřelem to ale není jednoduché. Bachyně a kňouři se smí lovit jen od srpna do konce prosince. Po celý rok se střílejí jen selata a starší kusy do 24 měsíců. Navíc jsou prasata chytrá a schovávají se. A tak myslivci alespoň pomáhají s likvidací děr.

„Pak se povedlo nějaké prase ulovit na letištní ploše, což si bachyně řeknou mezi sebou a načas prasata odtáhla. Pak začala pšenice do mléčné zralosti a prasata odtáhla do polí. Zatím je relativní klid, ale záleží na tom, co se bude dít až se posekají pole,“ říká myslivec Milan Lukeš z blízké Rybnice.

A co by podle něj na přemnožená prasata nejlépe zabralo?

„Černá zvěř by se měla lovit zákonně celoročně. Kolikrát se mi stalo, že na letištní ploše stojí bachyně, kňour a střelit je nemůžete, protože byste byli pytlák.

Za přemnožení divočáků můžou mírné zimy a dostatek potravy během celého roku. Většinu času tráví místo v lese na polích a na oseté plochy za nimi myslivci nemůžou.

Prase divoké (foto Václav Hřebek) | Foto: Národní park Šumava

Milan Kopp, Jana Kosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme