V Česku ubývá motýlů. Některé druhy jsou na pokraji vyhynutí i kvůli počasí
Deštivý srpen zkazil některým lidem dovolenou, zemědělcům způsobil ztráty a některé druhy motýlů dokonce špatné počasí přivedlo na pokraj vyhubení. Úbytek těchto pestrých živočichů je dlouhodobý problém. A nemůže za to jenom počasí.
„Když je v době letu deset dní ošklivě, je zataženo, chladno, tak to skutečně může populaci zčásti zdecimovat. Nebo dokonce celou. Motýl nebude ochoten létat, přijímat potravu, množit se a vyhyne,“ popisuje entomolog Zdeněk Hanč.
Řeč je o modráskovi modročerném, který žije na mateřídouškách. Tento druh motýla ohrozilo letošní počasí. Průzkumy potvrzují, že celkově je motýlů čím dál méně. Důvodů je mnoho.
„Žijeme ve světě, kde se neuplatňuje malozemědělství nebo drobné hospodaření s loučkami a sečením sena. Všechno funguje ve velkém. Na to motýli velmi doplatili a doplácí neustále,“ říká Hanč.
„Z jedné strany je ohrožuje zanedbání, nesečení luk, které zarůstají, nebo zalesňování. To jsou úplné genocidy všech populací, co na louce jsou. Zničíte je tím, že si někde nasázíte rychle rostoucí japonské topoly, to je teď velká móda,“ doplňuje entomolog.
Dalším problémem je podle něj to, že se něco naopak moc intenzivně, často, rychle a bezezbytku sklízí. „Někde mezi tím zbývají rezervace a přírodní památky, kde to funguje jinak. Ale zase je to ztížené politikou výběrových řízení a uplatňováním smluv, aby se získaly finance. V téhle mozaice někde mezi tím se pohybují motýli,“ dodává Hanč.
Úbytek motýlů patří mezi celoevropské problémy. Na prahu vyhynutí je například hnědásek osikový, babočka osiková nebo modrásek hořcový. Jestliže některého z nich v přírodě zahlédnete, pozorně si ho prohlédněte. Už se vám to v dalších letech nemusí podařit.
