50. výročí startu sondy Mariner na Mars oslaví lidstvo vysláním vzkazů na rudou planetu
Dnes v 21 hodin vyšle lidstvo na 90 tisíc vzkazů na Mars. Připomene si tak 50. výročí startu sondy Mariner 4, která jako vůbec první úspěšně dokončila svou misi u Rudé planety. Vzkaz na Mars si mohli od srpna do začátku listopadu zájemci za poplatek zaregistrovat. Cena za zprávu se pohybovala od 5 do 100 dolarů, tedy 100 až 2 tisíce korun.
Za celým projektem je společnost Uwingu, která mimo jiné také za poplatek umožňuje veřejnosti pojmenovat krátery na Marsu. A veškerý zisk dává do fondu na podporu vesmírného výzkumu.
Do projektu se tak zapojila i řada známých osobností jako astronaut Chris Hatfield nebo herec George Takei známý jako pan Sulu ze seriálu Star Trek. Zprávy, které dnes vyšlou radioteleskopy z Havaje, Aljašky a Austrálie, budou dostupné i na internetu.
V rámci 50. výročí startu sondy Mariner na Mars vysílá lidstvo 90 tisíc vzkazů na planetu. Kdo mohl pozdrav připojit, zjišťoval Ondřej Bouda
Sonda Mariner 4 uskutečnila před 50 lety první misi k Marsu, která uspěla. Zároveň Mariner 4 jako první poslal zpět na Zemi fotografie jiné planety. A přestože zpátky na Zemi poslal pouze něco přes 600 kB informací, což z dnešního hlediska je naprosto zanedbatelné množství, tak znamenal převrat ve vědecké komunitě.
Ukázal nehostinnou planetu vystavenou nepřízni vesmíru, a nadobro odsunul případný inteligentní život za hranice naší Sluneční soustavy. Díky pozorování řídké atmosféry a nepřítomnosti ochranného magnetického pole vědci došli k závěru, že na Marsu můžou přežit jen velmi primitivní formy organismů.
Za uplynulých 50 let se lidstvo dostalo ve výzkumu Marsu poměrně daleko. Mariner 4 kolem Marsu pouze proletěl, v roce 1971 se Mariner 9 už usídlil na oběžné dráze. O čtyři roky později lidstvo poprvé úspěšně přistálo na Marsu. Postarala se o to americká sonda Viking 1.
V roce 2003 se k Američanům přidala i Evropa, s úspěšnou misí Mars Express, i když přistávací modul Beagle 2 ztroskotal. Letos se na oběžnou dráhu Marsu dostala Indie se svojí sondou Mars Orbiter. Do budoucna už se uvažuje i o pilotované misi na Mars a možné kolonizaci.
Kdo ve výčtu úspěchu chybí, je Sovětský svaz a nástupnické Rusko. Mars je pro ně začarovanou planetou. Vlastně ani jedna z dvacítky jejich misí nedosáhla všech cílů. Poprvé se Moskva na Mars vydala v roce 1960, naposledy to bylo v roce 2011 s ambiciózním plánem přistání na jeho měsíci Fobos a návratem se se vzorky na zem.
Jejich rakety mířící k Rudé planetě vybuchují při startu, družice selhávají za letu. A když už se sondy Mars 2 a 3 úspěšně dostaly až na oběžnou dráhu, tak selhala jejich vozítka. A bouře na planetě znemožnili družicím ve vesmíru řadu pozorování.
