Podle tzv. teorie panspermie, kterou na začátku 20. století rozvinul švédský fyzik a chemik Svante Arrhenius, mohou primitivní mikroorganismy cestovat na kouscích meziplanetární hmoty mezi planetami. Mohou tak šířit život na původně "mrtvé" světy. Takovou hmotou mohou být jak meteoroidy, tak i komety a asteroidy. Nejdůležitější je, aby primitivní mikroorganismy byly schopné přežít kruté podmínky meziplanetárního vakua - intenzivní radiaci a extrémní mráz.

Pokud vědci nemají dost údajů o přirozeném průběhu nějakého jevu, pokusí se jej připravit uměle. A o to právě jde skupině odborníků z organizace The Planetary Society. Rozhodli se připravit biologický experiment s názvem Living Interplanetary Flight Experiment, zkratkou LIFE, který spočívá ve vyslání malých živočichů zvaných želvušky (anglicky water bears)na Marsův měsíc Phobos. Želvušky jsou považovány za nejodolnější tvory na Zemi. Měří od 0,1 milimetru po 1,5 milimetru. Při nepříznivých podmínkách upadají do stavu tzv. anabiózy, kdy navenek nejeví známky života. V tomto stavu přežijí například rozpětí teplot od -270 do +120 stupňů Celsia, přežijí osmihodinové ponoření do tekutého helia, tlak 6x vyšší než je na nejhlubším dně oceánu, oproti člověku tisícinásobek radiace. Při zlepšení životních podmínek se opět probouzejí k životu a činnosti.

Želvušky spolu s několika dalšími zástupci pozemského života budu umístěny ve speciálním stogramovém pouzdře nazvaném BioModule, které bude mít na palubě ruská sonda Phobos - Grunt. Ta má odstartovat k Marsu v r. 2011.