‚ANO má důvod k nervozitě.‘ Spolu zařídilo drama pár dní do voleb, otazník visí nad Turkem

Praha 3. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nedělní předvolební průzkum agentury STEM pro CNN Prima News ukázal minimální rozdíl mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Je v rozmezí statistické chyby. Od úterý nastane moratorium na průzkumy, takže tohle byl, jestli ne úplně poslední, tak jeden z posledních. Máme tu předvolební drama?
Začíná to tak vypadat, minimálně podle zmiňovaného posledního průzkumu agentury STEM. Už předtím byl trend takový, že koalice Spolu mírně stoupala a hnutí ANO lehce klesalo, ale teď je to opravdu velmi vyrovnané a vypadá to na napínavý souboj. Hnutí ANO má v průzkumu přes 23 procent a koalice spolu 21,5 procenta, čili rozdíl opravdu není nijak veliký a obě uskupení by, pokud by se potvrdila prognóza tohoto průzkumu, získala po šesti europoslancích, čili úplně stejný zisk. Volební drama může být i na dalších příčkách, kde je to zase velmi vyrovnané mezi dalšími třemi uskupeními – Starosty, Piráty a mezi SPD a Trikolorou. 

Šéf STEMu Martin Buchtík vysvětloval výsledky posledního průzkumu tak, že hnutí ANO nemá úplně motivované voliče, kteří by chodili k evropským volbám pravidelně. Spolu zase vysává Starosty, navíc horká kampaň začala teprve před pár dny. Čekalo se na konec mistrovství světa v ledním hokeji pořádaném v Praze. Volební průzkumy sleduješ dlouhodobě, máš tedy pocit, že se nálady voličů v posledních týdnech proměňují?
Samozřejmě se to neustále vyvíjí, ale zatím všechny průzkumy naznačují vítězství hnutí ANO, byť se stále menším náskokem nad koalicí Spolu. Hnutí ANO by ale mělo zvítězit nejen podle zmiňované agentury STEM, ale i podle dalších agentur, jako je Ipsos nebo Kantar. Zajímavé, i když očekávatelné je, že deklarovaná podpora v evropských volbách pro ANO je výrazně nižší než ve volbách do Poslanecké sněmovny. Dívala jsem se třeba na poslední volební model agentury Median pro sněmovní volby a tam by hnutí ANO získalo 32 procent, kdežto průzkumy k evropským volbám mu v poslední době připisují maximálně 26 nebo 27 procent a teď ještě mnohem méně. To opět potvrzuje, že se voliči hnutí ANO o evropské volby tolik nezajímají a jsou při nich méně disciplinovaní. 

Kolik kandidujících stran se nakonec může dostat do europarlamentu, respektive kolik z nich tam může dostat své zástupce kromě ANO a Spolu?
Česko má v Evropském parlamentu 21 křesel a ty si mezi sebou rozdělí strany, které překročí pětiprocentní kvórum, které máme v České republice nastavené. Podle průzkumů z posledních týdnů to vypadá tak, že by kvórum mohlo překročit pět až sedm stran. Jsou to ty, které už jsme zmiňovali – ANO, koalice Spolu, Piráti, Starostové a SPD s Trikolorou. Kromě nich tu máme dvě nová menší uskupení – Stačilo! vedené komunistkou Kateřinou Konečnou a koalici Přísahy a Motoristů sobě, kterou vede sběratel aut Filip Turek. 

„Hvězda předvolební kampaně“

O koalici Přísahy Roberta Šlachty a Motoristů sobě a Filipu Turkovi se mluví jako o černém koni evropských voleb. Čím oslovuje voliče?
Jeho mantra je, že je proti Green Dealu, proti zákazu spalovacích motorů, proti migraci, proti omezení práva veta, proti euru…

… Proti všemu. 
V podstatě ano. V jeho programu jsem nenašla jediné pro, jenom proti čemu všemu jsou. 

Filip Turek je taková hvězda předvolební kampaně a předvolebních debat. A pro určitou skupinu voličů má charisma. Pěstuje si image „mačo kena“, tvrdého chlapáka, který se obklopuje luxusními auty, což zřejmě na část voličů, včetně některých mladých lidí, funguje. Je také hodně aktivní na sociálních sítích, na Instagramu má asi 170 tisíc sledujících. Rád tam útočí na svoje politické soupeře – jeho terčem je v poslední době hlavně lídryně Starostů Danuše Nerudová. Za připomenutí ale určitě stojí i jeho kontroverzní minulost. Vydával knihy a provozoval e-shop, kde propagoval různé až fantasmagorické léčebné postupy. Třeba za sta tisíce korun prodával různé přístroje, které měly údajně měřit parazity v těle. Nabízel různé zázračné procedury, včetně pití toxického bělidla a různých dezinfekcí. K tomu se ale teď už příliš nehlásí, ale za to i dnes hlásá různé pozoruhodné názory – na adresu žen nebo se třeba podivuje nad tím, že mladí lidé mají depresi. 

U mladých lidí ale sbírá body, ne? 
Je to tak, ale jedna věc jsou srdíčka na Instagramu a druhá věc je, jestli se skutečně zvednou, půjdou do volebních místností a dají mu hlas. 

Podporu mladých lidí naopak dlouhodobě nemá komunistická strana, teď sdružená s dalšími subjekty v koalici Stačilo!. Tu vede šéfka komunistů Kateřina Konečná. Stačilo! může dosáhnout na jedno, možná dvě křesla. S čím kandiduje do europarlamentu někdo, kdo je k EU tak silně kritický jako koalice Stačilo!? Není ten program taky ve všem proti, jako u Přísahy a Motoristů sobě? 
Víceméně ano. Hlavní heslo koalice Stačilo! je „Proti diktátu Bruselu“. 

Uskupení taky vehementně prosazuje mír, což v překladu znamená, že je proti pomoci Ukrajině, proti posílání zbraní a finanční pomoci pro Ukrajince.

Program je dost podobný tomu, jaký jsem shrnula právě u Filipa Turka, ale třeba i u SPD a Trikolory, kterou vede Petr Mach. Částečně je program podobný i s hnutím ANO. V některých ohledech mám pocit, že jsou tyto programy jako přes kopírák.

Favorité voleb

Zmínili jsme SPD a Trikoloru, kterou vede právě Petr Mach, který už před asi deseti lety v europarlamentu zasedal. Tehdy ještě za Svobodné.

Už jsi zmínila i ANO, které by mohlo získat kolem šesti křesel. Jaký plán má ANO a jeho eurolídryně Klára Dostálová s Evropou?
Je zajímavé, že sice obhajují šest křesel, ale zároveň tři europoslankyně z šesti europoslanců, kteří byli v posledních volbách, už v hnutí ANO nejsou, respektive se rozhádaly s vedením. Radka Maxová nyní zastupuje ČSSD a další dvě europoslankyně Dita Charanzová a Martina Dlabajová se s hnutím ANO také rozešly v nedobrém. Momentálně má tak hnutí ANO v Evropském parlamentu pouze tři europoslance a nově by podle průzkumů mělo získat pět, možná sedm křesel, uvidíme. Co se týče programu, hnutí ANO je především proti Green Dealu a musím opět připomenout, i když už jsme to řešili mnohokrát, že to byl právě premiér Andrej Babiš a šéf hnutí ANO, který v roce 2019 Green Deal při jednání Evropské rady v Bruselu tehdy jako premiér spoluschvaloval. Andrej Babiš ho tehdy schválil a dnes hnutí ANO proti Green Dealu bojuje. Jejich dalším tématem je samozřejmě migrační pakt, tento týden nás kvůli tomu čeká další mimořádná schůze sněmovny. 

Pokud bude schválen program. 
Přesně tak.

Lídryně hnutí ANO Klára Dostálová se třeba v debatách opakovaně rozčiluje nad programem EU Search and Rescue, čili Najdi a zachraň, což je program na zachraňování životů lidem, kteří se ocitají v nouzi na moři. Jejich třetí hlavní bod je, že jsou proti zrušení práva veta v rozhodovacím procesu EU. 

Právo VETA je pro nás nějak mimořádně důležité. Pamatuju si na jeden případ, kdy jsme ho využili, a to v roce 2006 při návrhu zvýšení spotřební daně z piva…
Je to tak. Pokud vím tak ČR v minulosti využila právo veta pouze jednou a jinak se v naprosté většině případů na té evropské úrovni dohodneme konsenzuálně. 

Starostové, kteří stojí za migračním paktem, jedním z bodů, proti kterým chce hnutí ANO bojovat, tak u Green Dealu třeba ústy Danuše Nerudové, jedné z lídrů kandidátky, říkají, že se z toho musí stát Real Deal. Jak se z Green Dealu stane Real Deal? Co to znamená?
Myslí tím, že Green Deal musí projít revizí a reagovat na současný vývoj a současnou situaci EU. 

Aby se nutnost dekarbonizovat a naplňovat klimatické cíle skloubila s potřebami průmyslu nebo třeba zemědělců. To je postoj, který se v poslední době dostal do mainstreamu i v Bruselu, i u stran, které Green Deal od začátku prosazovaly, jako je třeba Evropská lidová strana, do které patří i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Byť tento postoj samozřejmě zase čelí kritice z druhé strany například od evropských Zelených, podle kterých se ta těžce vydobytá zelená politika teď kvůli předvolebním kampaním členských států narychlo osekává. 

Shody a rozepře

Starostové by mohli získat tři čtyři křesla. Jak na tom budou Piráti? Budou slabší než Starostové?
Boj o třetí místo je ve volebních průzkumech mezi Starosty, Piráty a SPD. A myslím si, že vůbec není jisté, že Piráti budou slabší než Starostové. Například v průzkumu STEM z minulého týdne Piráti Starosty naopak předstihli. 

Koalice Spolu má se Starosty v mnoha ohledech podobné vize. Například jsou zastánci toho, že bychom měli splnit závazek, který jsme dali při vstupu do EU a stát se součástí eurozóny, jinými slovy přijmout euro. Piráti chtějí v nově složeném europarlamentu hájit liberální hlasy na půdě Bruselu a téma společné měny se vytahuje každé eurovolby. Je to ale něco, co Piráti hodlají posunout někam dál, nebo je to jen vize a statement? 
Na přijetí eura nemají evropské volby vůbec žádný vliv. Zvolení europoslanci nemají žádnou možnost, jak toto ovlivnit. Přijetí eura je něco, co se musí vydiskutovat a odsouhlasit na národní úrovni, o tom musí rozhodnout především vláda. Před třemi lety to zkrátka Piráti a Starostové, ale ani TOP 09 a lidovci, kteří jsou také zastánci přijetí eura, neprosadili do koaliční smlouvy, když vznikala tato vláda. To byla chvíle, kdy na tom mohli trvat a měli to prosadit. Tenkrát to neudělali a teď toto téma v evropských volbách nebude hrát žádnou roli. Respektive je samozřejmě důležité znát jejich postoj, ale zvolení europoslanci nebudou mít na přijetí eura žádný vliv.

Jsou jiná téma, která chtějí Piráti na půdě europarlamentu prosazovat? 
Piráti se třeba dlouhodobě zabývají tématem digitalizace. 

Prosazují tvrdší boj s různými daňovými ráji nebo také podporu Ukrajiny. 

A teď konečně Spolu, které bude podle průzkumu agentury STEM s hnutím ANO bojovat o prvenství. Ve Vinohradské 12 jsme se už několikrát bavili o tom, že navenek působila koalice Spolu trochu chaoticky, když třeba Luděk Niedermayer (TOP 09) a Alexandr Vondra (ODS) zastávali velmi odlišné názory na základní témata, přitom měli hájit společné barvy. Už si to vyříkali? 
Nemyslím si. Podle mě se dá těžko očekávat, že by se jejich postoje sblížily jen proto, že je vedení stran přimělo kandidovat na stejné kandidátce. Mají diametrálně rozdílné postoje, zejména k zelené politice, k ukončení prodeje aut se spalovacími motory, liší se třeba i v přístupu k různým kulturním otázkám, jako je třeba Istanbulská úmluva. Rozdílně hlasovali o migračním paktu, takže rozdíly jsou v celé řadě oblastí. Tak trochu si myslím, že jejich plánem je přetrpět společnou kampaň, co nejméně dávat najevo vzájemné rozdíly, snažit se působit jednotně a po volbách se spokojeně rozejdou každý do jiné frakce. Víme, že Luděk Niedermayer, případně další zástupci TOP 09 a lidovců chtějí zůstat v Evropské lidové straně, zatímco ODS, včetně Alexandra Vondry, patrně zůstane v euroskeptičtější skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

A myslím si, že spolupráce na evropské úrovni bude mezi nimi stejná jako dosud, čili v podstatě žádná.

Jak si potom vysvětluješ, jak do toho zapadá čtyřka kandidátky Tomáš Zdechovský, současný europoslanec za KDU-ČSL? Koalice Spolu je tvořena třemi stranami, KDU-ČSL má zastoupení až na čtvrté pozici, protože první dvě jsou rezervované pro ODS.
Ano, kromě Alexandra Vondry je tam ještě Veronika Vrecionová (ODS), na třetím místě Luděk Niedermayer a čtyřka připadla Tomáši Zdechovskému. V Bruselu je to známá tvář, kandiduje do europarlamentu potřetí a je tady od roku 2014. A myslím, že Tomáš Zdechovský je naopak za koalici Spolu a za společnou kandidátku rád, protože KDU-ČSL by jinak neměla vůbec jisté, zda se do europarlamentu vůbec dostane. Teď, když je na čtvrtém místě kandidátky, může s europoslaneckým křeslem počítat. Což ovšem, abych byla spravedlivá, platí i pro Luďka Niedermayera. Pokud by TOP 09 kandidovala samostatně, tak by taky neměla vůbec jistotu, že by v evropských volbách překročila pětiprocentní hranici. A co se týče KDU-ČSL, tak tam to není nic překvapivého. Také mluví o racionalizaci Green Dealu, zejména s ohledem na potřeby zemědělců a průmyslu a také třeba prosazují jednoznačnou podporu Ukrajiny.

Kdo s koho

Pokud budeme počítat s tím, že Spolu získá pět až šest křesel, tak bude mít šanci i Ondřej Krutílek (ODS), analytik legislativy EU, a poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). U hnutí ANO dodávám, že kromě Kláry Dostálové, která vede kandidátku, je tam poslanec Jaroslav Bžoch, europoslanec Ondřej Knotek, europoslanec Martin Hlaváček, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová. Myslíš si ale, že podle toho, o čem jsme se bavili na začátku, má koalice Spolu šanci hnutí ANO předstihnout?
Trend ukazují průzkumy a ten je jasný. Uvidíme, jestli se to potvrdí i při hlasování, každopádně hnutí ANO asi má důvod k jakési nervozitě, protože v tuto chvíli určitě není rozhodnuto o vítězi těchto voleb. Koalice Spolu má skutečně šance. Nicméně bych k tomu dodala, že z mého pohledu má u evropských voleb to procentuální vítězství spíš symbolický význam, důležitý je potom přepočet zejména na europoslanecké mandáty. A třeba teď v tom posledním průzkumu STEMu sice ANO zvítězilo o asi 1,5 procentního bodu, ale zároveň obě hnutí, ANO i koalice Spolu, mají stejný počet mandátů. Získali by po šesti europoslancích, čili by byl výsledek totožný. Ale symbolicky je asi důležité, kdo se potom bude moci označit za vítěze voleb.

Ve čtvrtek bude mimořádná schůze k migračnímu paktu. Je to podle tebe součást předvolební kampaně a zahýbe s výsledky? Pokud ovšem ke schůzi dojde, protože se politici nemusí dohodnout na programu.
Samozřejmě to je součást předvolební kampaně. Téma migrace okupuje všechny předvolební debaty, všechny kampaně i sociální sítě politiků už dlouhé týdny. Nečekám, že by na mimořádné schůzi zaznělo něco zásadního, co by mohlo ještě ovlivnit nálady voličů. Hnutí ANO iniciovalo svolání mimořádné schůze v reakci na slova francouzského premiéra Gabriela Attala, který v jedné z předvolebních debat prohlásil, že Západ přesvědčil východní země EU, aby migranty buď přijaly, anebo platily. Nevím, co je na tom pro opozici šokujícího nebo nového, protože to je zkrátka tvrdším způsobem popsaný princip povinné solidarity. Všichni víme, že si země můžou vybrat, jestli přetíženým státům pomůžou přijetím migrantů finančně nebo jinak. Tento výrok francouzského premiéra však posloužil jako dobrý důvod svolat schůzi den před volbami. Očekávám, že se šéfové stran a klubů budou pár hodin rozohňovat u řečnického pultu, sněmovna pak pravděpodobně neschválí program mimořádné schůze, téma se dostane do večerních televizních zpráv a tím to skončí. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize a CNN Prima News.