Čtyři příběhy voleb: Pirátská jatka, Babišův válec, jihočeský trhák a faktor povodně

Praha 22. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kdo vyhrál Andreji Babišovi, šéfovi hnutí ANO, podle vás volby?
Chtělo by se říct, že současná vládní koalice. Fakticky jsou to lidé, kteří v roce 2021 volili strany současné vládní koalice, ale jsou s ní nespokojení a k volbám, které nepovažují za tak zásadní, což ty krajské jsou, nepřišli.

Poslouchal jsem politologa Jakoba Lyska z Univerzity Palackého v Olomouci, který v České televizi řekl, že tu jsou náznaky toho (a následné analýzy to mohou potvrdit), že se zejména podnikatelé otočili od vládních stran zpátky směrem hnutí ANO. Vidíte na datech, která máte k dispozici a pracujete s nimi při analýzách po volbách něco podobného?
My to tam nevidíme a považuji to v tuto konkrétní chvíli za nepravděpodobné. Jednak v jednom z vyjádření Andrej Babiš sám říkal, že dalším krokem je právě oslovení podnikatelů nebo živnostníků, aby právě oni pochopili, že je tady hnutí ANO i pro ně. To je jeden ohled. A za druhé dlouhodobě v datech vidíme, že voliči stran vládní koalice, bývalí voliči stran vládní koalice, rozhodně nechtějí volit Andreje Babiše nebo Tomia Okamuru. Možná jednotlivci, ale rozhodně to není něco, co by změnilo výsledek voleb. Bývalí voliči stran vládní koalice spíš svoji nespokojenost vyjádří tak, že nepůjdou volit vůbec.

Což se odrazilo i na nízké volební účasti?
Určitě se to odrazilo na nízké volební účasti. Když se podíváme, tak volební účast poklesla všude. Nejméně poklesla docela překvapivé v Moravskoslezském kraji, který byl zasažen povodněmi a u kterého se spekulovalo o tom, že tam by měla poklesnout volební účast hodně, což se nestalo. Poklesla ale v okresech Praha-východ a Praha-západ o 11 procentních bodů.

Jak je to možné?
Těžko říct. Jsou to lokality, které se chovají volebně jako Praha, to znamená, že tam vždy vítězila vládní koalice. Teď tam vyhráli Starostové, ale zdá se, že ta nízká volební účast je právě určitý protest. My teď samozřejmě ještě nemáme povolební data a je otázkou, jestli z nich toto dokážeme přesně vyčíst.

Nemůže být ten důvod, jak říkal třeba marketér Jiří Chvojka v Ptám se já, že právě v těchto oblastech kolem Prahy žijí lidé, kteří původně pocházejí z míst, kde byli povodně a prostě odjeli pomáhat s odklízením následků škod?
Tak to částečně může být, ale jestli se nemýlím, tak Středočeský kraj má zhruba milion voličů a je to jeden z největších krajů. Na procento bylo potřeba několik tisíc hlasů, takže to, že by se najednou sto tisíc lidí někam vydalo, je velmi nepravděpodobné, to bychom viděli v médiích a opravdu se to neděje. Zároveň zejména mladší lidé, kteří částečně žijí třeba v Praze, mohou pořád mít trvalé bydliště v těch původních krajích. Nemyslím si, že by toto byl nějaký masový výsledek. Tyto fenomény určitě jsou, určitě nějaké takové lidi najdeme, ale není to něco, co by ovlivnilo volby až takovým způsobem.

Přišli k volbám vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří tvoří elektorát právě koalice Spolu? Respektive ukázalo se to minimálně na těch posledních sněmovních volbách v roce 2021.
Procento lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání, se v jednotlivých krajích extrémně liší. Nejvyšší koncentrace lidí s vysokoškolským vzděláním je v Praze a Praha nevolila. Takže ten výsledek hnutí ANO je umocněný i tím, že nevidíme to, jak by se chovali voliči v Praze, kde má hnutí ANO tradičně nejhorší výsledky, a naopak strany vládní koalice tradičně nejlepší výsledky.

Co lidi na současné vládě štve?

Koalice Spolu skončila ve volbách druhá. Co na ní voliče a voličky v tuto chvíli štve nejvíc?
Koalice Spolu obhájila počty mandátů. ODS je mírně navýšila, KDU je více méně udrželo a TOP 09 je taky udržela. Čili pro tuhle koalici to není nějaký velký debakl.

ODS je ale navýšila hlavně zásluhou Martina Kuby, hejtmana, který se úplně nemá k tomu, aby uznal, že to je republikový výsledek ODS.
Ale rozhodně má pravdu, protože je zcela zjevné, že to je jeho úspěch nebo úspěch jeho strategie. Pan hejtman Kuba je dlouhodobě v takové vnitrostranické, řekněme, opozici a určitě řeší svoji vlastní agendu a má svoji vlastní strategii. Ale to můžeme dlouhodobě říct i o hejtmanu Půtovi nebo o hejtmanu Netolickém, protože to jsou všechno silné osobnosti, které jsou regionálně velmi známé a dělají úplně jiné výsledky, než jejich domovské strany v jiných krajích.

Zeptám se ještě trochu jinak a vtáhnu do toho Piráty, kteří úplně propadli. Co lidi v tuhle chvíli na vládě jako takové štve nejvíc? Z toho sociologického pohledu.
Když vezmu zejména voliče té koalice, tak jednak je to nějaká nesystematičnost. Voliči je zvolili přece proto, aby dali státu nějakou vizi a nějakou budoucnost, a to se neděje. Za druhé trpí tahle vláda takovými standardními problémy. Jednak je to vláda složená z pěti stran, takže je strašně složité vyjednávání. Zevnitř stran slyšíme často různé parafráze na to, že měli problém se dohodnout vevnitř a už vůbec pak nezvládli řešit veřejné mínění.

Za druhé vládla v ekonomické recesi. Za třetí, ono by se to Andreji Babišovi podařilo asi i tak, ale ta vláda často symbolicky jde naproti tomu, aby byla označovaná za asociální a necitlivou vůči běžným lidem a vůči i svým voličům. Takže ta vláda je ve výsledku strašně nepopulární důvěřuje jí jen kolem 20 % lidí. To číslo kolísá, může to být třeba 23 % nebo taky 18 %, podle toho, jak to změříme. Jediná méně populární vláda v celé třicetileté historii České republiky byla vláda Petra Nečase před jedenácti lety, která ale skončila předčasně a byly předčasné volby.

Když půjdeme po stopách neúspěchu Pirátů, podle místopředsedkyně Pirátské strany Markéty Gregorové se vytrácí voliči liberálních hnutí, řekla to v rozhovoru pro Respekt, souhlasíte s tím? Piráti byli zastoupeni v devíti krajích, teď budou mít tři krajské zastupitele v Plzeňském kraji.
(V neděli večer rezignovalo celé pirátské vedení, pozn. red.)
Pro Piráty je to velký problém, mimo jiné i finančně, protože přijdou asi o 24 milionů korun ročně, to je poměrně hodně. Za druhé si myslím, že na takto široké otázky není odpověď jednou větou, že těch argumentů je vždycky víc. Zkusím nějaké z nich zmínit. Jeden problém je ten, že Piráti nejsou příliš vidět. Druhý je nepopularita vlády. Za třetí se dá říct, že v krajských volbách je koncentrování hlasů k těm hlavním stranám. Když se na to podíváme, tak to není jenom debakl Pirátů, ale nejsou nikde zastoupena ani specifická regionální uskupení, pokud tam nemají silného lídra, jako je Martin Netolický.

Nebo Martin Půta ze Starostů pro Liberecký kraj.
To je takové samostatné uskupení, ale vlastně starostovské.

A Martin Netolický je nesociálnědemokratický, ale vlastně sociálnědemokratický.
Ano, tak jsou to ti silní lídři. A pokud tam nebyli, což se týká regionálních hnutí nebo stran, tak jsou vymazané z politické mapy. Zároveň Pirátům se nedaří budovat věrné voliče v tom, že by je šli volit vždycky. Piráti musí své voliče přesvědčit na každé volby. A myslím si, že jedna z těch chyb, kterou dělají, je to, že nemají stabilní marketingový tým, který si ostatní strany už budují. Myslím si, že se ho snaží také dobudovat a mít nějakou jasnou strategii, ale do těchto voleb se to ještě nepropsalo.

Protestní voliči

Pokud byste byl protestní volič, který je proti vládě, volil byste v letošních krajských volbách hnutí ANO, nebo byste šel i po jiných uskupeních?
Viděli jsme to na výsledcích. Záleží na tom, jak moc protestní jste. A teď pomiňme takové to tvrdé jádro lidí, kteří si myslí, že tahle země jde úplně špatným směrem, nebo naslouchá spíš takovým příběhům, který by mohl říkat třeba Robert Fico. Pokud jste zklamaný i z Andreje Babiše, typicky jste se nechtěl nechat očkovat a myslíte si, že očkování během covidu bylo celé špatně, tak Andreje Babiše volit nebudete.

Dva velké rozdíly mezi voličem SPD a hnutí ANO jsou právě ochota nechat se očkovat. A druhý je, že voliči ANO jsou kritičtí k Evropské unii, ale asi by z ní nakonec nevystoupili, kdežto voliči SPD by z ní vystoupili.

Pak tu máme protestní hlas koalice Stačilo!. Záměrně neříkám KSČM, protože díky tomu novému názvu se jim podařilo zbavit se socialistického étosu, který ta značka nese. Ale možná pro nějaké skalní voliče tam ještě hraje roli. Ústy Kateřiny Konečné opravdu říkají, že nejsou jenom levicová strana, ale jsou i vlastenecká strana a sdružují leccos. Na koalici Stačilo! také vidíme, že kandidovali sice pod jednou značkou, ale v různých krajích kandidovali v různých uskupeních a bylo to hodně různorodé.

Dostali nakonec desítky křesel, navíc mají kandidáta ve druhém kole senátních voleb v chomutovském obvodě Jaroslava Komínka.
Kateřina Konečná je velmi úspěšná, říká se o ní, že je velmi pracovitá a dokázala překlenout prostor mezi stranou, která je řízená těmi starými pány k něčemu, co může být vlastně trochu rebelské. A pokud si myslíte, že je potřeba vystoupit z Evropské unie, tak Stačilo! můžete volit velmi jednoduše, zvlášť když už nemusíte řešit, že s komunisty si nemluví.

Spousta lidí, když uvažuje o tom, koho volit, tak spíš ví, koho nevolit. Ze svého mentálního prostoru vyřazujeme strany, které jsou nevolitelné, protože nám to lidi okolo nás říkají. A je jedno, jestli je to TOP 09, ODS, Piráti nebo právě KSČM. A komunistům hodně škodilo právě to, že „s komunisty se nemluví“. To už po těch třiceti letech sice není pro veřejnost tak závažný argument, ale pořád to vlastně stačí. Říkáte si, že byste je možná zvažoval, ale když se s těmi komunisty nemluví, tak je ze svého uvažování vyřadíte.

Jestli to mladým lidem už ale není třeba jedno.
To se netýká jen mladých lidí. Už jsme to viděli v datech před sedmi lety, kdy byla varianta, že by měl Andrej Babiš ve vládě komunisty. A mírně nadpoloviční většině lidí už tehdy nevadilo, že by vládl s komunisty. Čili on potom uzavřel takovou tichou dohodu, měl formálně menšinovou vládu, ale podporovanou Komunistickou stranou. Čili tady to určitě není problém. Také jim pomohlo to, že SPD už je trochu okoukaná a že už se nikam dál neposouvá. Teď se posunula v té kampani, to jsme viděli, že se hodně radikalizovala. A právě ten její prostor částečně zaujímá koalice Stačilo!.

Vygumovaná Přísaha. Byl jste to Vy, kdo po eurovolbách říkal, že to nebude stejně dobrý výsledek v krajských volbách, jako to bylo v těch evropských?
Přísaha měla v evropských volbách velmi podobný výsledek jako Stačilo! a vidíme, že teď to neobhájili. Bylo to dané také tím, že předseda Motoristů Petr Macinka (to je ta druhá strana z té koalice) rovnou říkal, že Motoristé nejsou nijak zvlášť připraveni na kandidovat v krajských volbách a počkají si na ty velké sněmovní. To, že Přísaha nebyla v té koalici, ji oslabilo.

A ano, komunisté čistě z toho počtu, z těch dat, která vidíme, nebo koalice Stačilo! měla mnohem větší prostor, kam kráčet pro hlasy. I tím, že třeba v Ústeckém kraji ještě před pár lety měli hejtmana a tak podobně, čili nikdy nebyli z té komunální politiky vymazáni. Přísaze se to nepovedlo, ale zároveň měla ve většině krajů podobný výsledek jako Piráti, také někde pod pěti procenty. Z tohoto pohledu to pro ně není takový debakl, protože neklesají, jenom se nikam nedostali a nepotvrdili roli nově nastupujícího hráče na politickém poli. Tu budou muset teprve vybojovat. Přísaha jako taková bude mít možná složitější vyjednávání právě s Motoristy.

Námluvy ve Středočeském kraji

Když jste zmínil Motoristy, tak dodejme, že Přísaha má teď kandidáta ve druhém kole senátních voleb – předsedu Roberta Šlachtu. Motoristé sobě měli Borise Šťastného na Praze 12, ale ten neuspěl, protože tam byl hned v prvním kole zvolený Pavel Fischer. Ohledně senátních voleb je zajímavé, že ANO by mohlo podle propočtů ČTK minimálně zdvojnásobit počet senátorů. Teď jich mají pět, dva už získali v prvním kole, Martina Bednáře a Janu Mračkovou Vildumetzovou. To je také velké novum, že ANO začíná umět i senátní volby.
To bylo vlastně překvapivé, že ANO dřív takzvaně neumělo senátní volby. Ne, že by teď dosahovali nějakých excelentních výsledků, ale dosahují jich v poměru k tomu, co bylo předtím, tedy před dvěma lety. Je to ale potřeba vnímat tak, že to, co bylo před dvěma, čtyřmi, šesti lety byl velký neúspěch pro hnutí ANO. V jednu chvíli se zdálo, že budou na senát rezignovat, že ho budou ignorovat, ale teď budou relevantní hráč. Určitě teď posílí, a je to přirozené, protože jednak ty kandidátky v jednotlivých senátních obvodech byly užší, byli tam dva až tři relevantní kandidáti. Nebylo to tak, že by každá strana někoho stavěla, takže se hlasy opravdu zkoncentrovaly. A i proto bylo pět kandidátů zvolených v prvním kole, protože tam nebylo žádné tříštění hlasů a nebylo tudíž potřeba druhé kolo. Uvidíme. hnutí ANO by mělo posílit. To by bylo asi jinak vnitřní zklamání.

Zmiňoval jste, že bylo v prvním kole zvoleno hned pět kandidátů. Dodám, že kromě těch dvou z hnutí ANO to byl Jiří Čunek z KDU, sociální demokrat Petr Vícha a Pavel Fischer, nestraník s podporou vládních stran. Toho už jsme zmiňovali. Mimochodem je hrozně zajímavé, že v řadě senátních obvodů kandidovali zástupci různých stran vládní koalice proti sobě. Neukazuje to, že po těchto volbách už koalice Spolu třeba nebude dávat takový význam?
Bavíme se o tom čtyři roky a koalice Spolu tady pořád je a funguje. Byť tedy pevně neohlásili, že do těch sněmovních voleb půjdou, což je třeba pro nás, kteří se potom snažíme dělat nějaké volební modely, velká potíž, protože dokud nám to neřeknou, tak nemůžeme svévolně říkat, že by ty strany spolu mohly jít. A proto je rozdělujeme, takže to trochu křiví pohled na ten potenciální výsledek nebo na tu aktuální náladu ve veřejnosti. Může to tak být. Ostatně hejtman Kuba to říká dlouhodobě a pokud by uspěl a dokázal si vyjednat silnou pozici ve Středočeském kraji Jan Skopeček, tak se k němu může přidat.

Námluvy ve Středočeském kraji jsou hrozně zajímavé, protože tam vyhrálo hnutí ANO, to je velký úspěch. Druhá strana byli Starostové a třetí koalice Spolu. Přičemž by bylo na místě, nebo zdálo by se asi jednoznačné, že se spojí právě Starostové s koalicí Spolu. Nicméně Jan Skopeček za ODS dostal i nabídku od hnutí ANO patrně, že by se mohl stát hejtmanem. A teď to zvažuje.
On to zvažuje, ale zároveň je tam ta situace taková, že pokud by to dali se Starosty dohromady, tak mají pouze většinu jednoho hlasu. To je v těch krajských zastupitelstvech vždycky lapálie čtyři roky dopředu. Zároveň mu hnutí ANO nabídlo hejtmana a myslím si, že to bude zajímavé sledovat zejména proto, že pokud by se stalo, že ve Středočeském kraji půjde dohromady koalice Spolu, a tím myslím i ti dva členové TOP 09 a dva členové KDU s hnutím ANO dohromady, tak by to podle mě výrazně zvýšilo pravděpodobnost toho, že by se po volebním vyjednávání za rok mohla vytvořit nějaká forma koalice hnutí ANO a ODS, nebo i KDU, méně pravděpodobně TOP 09. Ale neznáme, jaký bude jejich výsledek a jak silná bude jejich pozice na kandidátkách, takže ta pravděpodobnost potom roste. Doteď to byla spíš spekulace, nyní je to také spekulace, ale pokud by se něco takového ve Středočeském kraji, který je hodně velký a symbolicky důležitý, stalo, tak by to asi mohlo být velmi relevantní. Jak znám taktiku hnutí ANO, tak oni se vždycky snaží rozehrát víc možností a pak si vybrat na poslední chvíli tu nejlepší. Ostatně jejich předseda Andrej Babiš je skvělý taktik, on ví co bude dělat v nejbližších 48 hodinách, dokáže vycítit příležitost, ale není moc dobrý stratég, není dlouhodobý plánovač. Řekl bych, že to nemá ve své povaze a tím pádem to, že má rozjetých víc možností a víc linek mu dává mnohem větší prostor potom v tu konkrétní chvíli z toho vytěžit co nejvíc.

Je to tedy právě Středočeský kraj, který bychom teď měli bedlivě sledovat i kvůli tomu, co se bude odehrávat za rok? Může to být právě tou laboratoří, ať už se to nakonec upeče nebo neupeče?
Jednoznačně. A je to zajímavé i tím, že přesto, že tam koalice Spolu propadla, protože v médiích se mluvilo o tom, zda tam zvítězí Spolu nebo ANO a Spolu skončilo až třetí, přesto má šanci postavit hejtmana nebo získat v krajské radě poměrně silný mandát a hodně křesel a tím pádem posílit svoji pozici. Jan Skopeček nedostal ministerské křeslo, nevidím mu do hlavy, ale určitě si ho mohl nárokovat. Je výraznou tváří ODS, takže ho mohl po volbách před třemi lety chtít. Nejsem expertem na zákulisní informace, ale poměrně otevřeně se o něm hovoří jako o člověku, který je blíž panu hejtmanovi Kubovi, než stávajícímu předsedovi panu Fialovi.

Bude to ještě zajímavé, Petra Pecková odmítá zatím to místo přepustit ODS, tak uvidíme zase dohodnou, nebo ne, budeme to určitě sledovat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize.