Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají 7. a 8. června | Zdroj: Evropský parlament
Interaktivní kandidátky k eurovolbám od roku 2004: seřaďte si strany podle kroužků, věku nebo podílu žen
Staří Senioři, mladé LANO, rekordní počet žen i postupné stárnutí kandidátů. I tak vypadá pohled na kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu. V rámci interaktivních kandidátek si můžete proklikat a porovnat kandidující i výsledky ze všech eurovoleb od roku 2004.
Do Evropského parlamentu letos v Česku kandiduje podstatně více žen, než bylo zvykem v uplynulých 20 letech. Na kandidátních listinách jich je 243, to je 36 procent. Před pěti lety jich bylo naopak historicky nejméně: 23,6 procenta. I v předchozích eurovolbách tvořila ženská jména jen přibližně čtvrtinu kandidátek.
Změna se netýká jen „nevolitelných“ pozic. I když vezmeme v úvahu jen první tři místa na kandidátkách, je na nich žen víc než 35 procent, v minulých volbách to byla pětina.
Je to jeden z údajů, jež lze vyčíst z interaktivních kandidátek, které na základě otevřených dat ČSÚ připravil server iROZHLAS.cz. Novinkou je možnost vyhledávat, filtrovat a třídit jména v kandidátkách nejen napříč stranami a koalicemi, ale i ve všech dosavadních hlasováních o českých zástupcích do Evropského parlamentu.
Stranou s nejstarší kandidátkou jsou letos nepřekvapivě Senioři sobě, jejichž průměrný věk je 68,7 roku, naopak nejmladší je Liberální aliance nezávislých občanů (LANO) s průměrem 36,6.
LANO je také se Zelenými jediným kandidujícím subjektem, který dodržel paritu mužů a žen. Na jedné straně se nejvíce vychyluje Demokratická strana zelených, za niž kandidují jen tři muži a 25 žen. Naopak žádnou ženu nenajdete v uskupení Volte Pr. Blok www.cibulka.net a Urza.cz: Nechceme vaše hlasy.
Mládež i kmeti
Srovnání všech voleb do Evropského parlamentu od roku 2004 nabízí možnost porovnat věk či povolání kandidátů a vyfiltrovat si i ty úspěšné.
Místo migrace je tématem eurovoleb Zelená dohoda. Politikům to vyhovuje, soudí politolog Just
Číst článek
Nejmladší zvolenou českou europoslankyní byla před pěti lety 26letá pirátka Markéta Gregorová a nejmladším zvoleným mužem její spolustraník, tehdy 32letý Mikuláš Peksa. Pomyslné stupně vítězů české europoslanecké omladiny doplnila na třetím místě komunistka Kateřina Konečná, která byla v roce 2014 zvolena jako 33letá. Celé trio své mandáty letos obhajuje.
Na opačném konci žebříčku převažují muži. Rekordmanem je 71letý Jaromír Štětina, který byl zvolen v roce 2014 jako kandidát TOP 09. Druhým nejstarším zvoleným českým europoslancem byl v roce 2009 68letý sociální demokrat Richard Falbr a třetím v minulých volbách 66letý Ivan David z SPD, který letos zkouší boj o europarlament znovu, a tak může v této kategorii skočit na první místo.
Do Evropského parlamentu mohou v Česku kandidovat lidé až po dovršení 21 let, na rozdíl od sněmovních voleb, kde je to 18 let. Možnost ihned využít své pasivní volební právo tak v celkem pěti eurovolbách využilo hned 32 jednadvacetiletých.
Naopak pokus prorazit do Evropského parlamentu po dovršení 80 let provedlo zatím deset kandidátů, všichni neúspěšně. Další dvojice osmdesátníků má šanci letos.
Kroužky
Po „kroužkovacím masakru“, který zažili v posledních sněmovních volbách Piráti, se preferenční hlasy a vůbec řazení kandidátů stalo jedním z důležitých témat v kampani před letošními eurovolbami.
Spitzenkandidáti a eurovolby. Spojení, které neberou voliči ani unijní lídři
Číst článek
Zvláště koalice Spolu před uzavřením kandidátek svou listinu „pročistila“. A tak se na ni nedostali Miroslav Kalousek či Jiří Pospíšil z TOP 09 nebo Hayato Okamura a Pavel Fischer za KDU-ČSL.
Třeba Okamura musel z kandidátky pryč, přestože byl až na chvostu ve třetí desítce. Celé Spolu do Evropského parlamentu přitom letos vede historicky nejúspěšnější český „skokan“. V minulých eurovolbách se díky preferenčním hlasům Alexandr Vondra (ODS) probojoval z 15. místa až na druhé a je tak dosud jediným, kdo se dostal do europarlamentu i z pozice mimo první desítku kandidátní listiny.
Při pohledu do historie na předchozí čtvery volby do Evropského parlamentu je absolutním rekordmanem mezi preferovanými kandidáty výkon Miloslava Ransdorfa (KSČM) z voleb 2004, kdy získal přes 142 tisíc kroužků. Na šesticiferný počet se dostal v roce 2004 i Jan Zahradil a o pět let později Evžen Tošenovský (oba ODS).
Zajímavým příběhem je i Franz Stros, který byl ve volbách 2004 zvolen europoslancem s historicky nejmenším počtem preferenčních hlasů. Jako šestka kandidátky KSČM získal pouhých 1808 kroužků, což vynikne o to více ve srovnání s tehdejším lídrem a rekordmanem Ransdorfem.
Pro srovnání: ve volbách 2009 se europoslanecký mandát nepodařilo obhájit Janě Bobošíkové, jejíž Suverenita získala 4,23 procenta hlasů a sama lídryně získala 42 730 kroužků. Tím se tak stala nejpreferovanější neúspěšnou kandidátkou.
Související témata: interaktivní kandidátky, Volby do Evropského parlamentu 2024, kroužkování
