Sociolog: Každá debata je velkou součástí kampaně. Kandidát se musí přizpůsobit konkrétnímu publiku
V pátek a sobotu budou Češi už potřetí vybírat v přímé volbě nového prezidenta nebo prezidentku. Teprve ve čtvrtek, v poslední televizní debatě, se s ostatními kandidáty poprvé utkal i expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Kromě něj se TV Nova rozhodla pozvat už jen dva další kandidáty – bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou a bývalého vysokého představitele armády Petra Pavla. Jak poslední debaty promluvily do kampaně?
V debatě TV Nova se moderátor Rey Koranteng zaměřil na kauzy a kritiku jednotlivých kandidátů. Šéfa ANO Andreje Babiše se ptal na řízení země během pandemie koronaviru, za které bývá často kritizován, ale i na vyšetřování možných daňových úniků ve Francii.
Jak do prezidentské kampaně před prvním kolem volby promluvily poslední předvolební debaty? Poslechněte si celé Téma dne
Danuše Nerudová znovu vysvětlila kauzu udělování titulů několika zahraničním studentům z doby, kdy byla rektorkou Mendelovy univerzity. Koranteng se ptal i Petra Pavla, a to na jeho komunistickou minulost.
Kandidáti se také v debatě věnovali tématům, na která by se chtěli zaměřit v případě, že by byli zvoleni. U všech převažovala ekonomická a sociální témata, konkrétně boj s vysokou inflací a energetická krize.
Podle Andreje Babiše by měla vláda rostoucí ceny energií řešit vykoupením akcií firmy ČEZ. Danuše Nerudová zdůraznila, že téma sociální politiky je pro ni velmi důležité, konkrétně se zmínila například o problému nedostupnosti bydlení pro mladé lidi.
Petr Pavel by se podle svých slov chtěl zaměřit na to, aby se méně lidí dostávalo pod hranici chudoby, vláda by se přitom podle něj měla více věnovat snižování schodku státního rozpočtu.
Taktiky kandidátů
Podle Vojtěcha Prokeše, který je ředitelem výzkumu společnosti Behavio, se v důsledku účasti Andreje Babiše výrazně změnila celá dynamika debaty.
„Jako volič si kandidáta vybírám především svým podvědomím. Podvědomě totiž hledám ty, kteří nejlépe naplňují mé očekávání a potřeby.“
Vojtěch Prokeš (sociolog)
„Každá debata je výraznou součástí kampaně. Billboard vnímáme třeba tři vteřiny, zatímco u debaty je to násobně větší čas, třeba i několik desítek minut. Z pohledu kandidátů má debata nějaký taktický cíl a kandidát se musí přizpůsobit publiku, které se na televizi dívá. Takže pokud jako kandidát vím, že na Novu se pravidelně dívají častěji ženy a voliči hnutí ANO, kteří dávají větší důraz na domácí politiku, přizpůsobím tomu obsah i formu. A to bylo včera patrné,“ popisuje Prokeš.
Dodává, že to, jak bude vnímáno chování kandidáta, vždy v první řadě záleží na publiku. Důležité však podle něj je, že v politických debatách nejsou racionální argumenty zdaleka tak důležité, jak si myslíme.
Je to v podvědomí
„Jako volič si kandidáta vybírám především svým podvědomím. Podvědomě totiž hledám ty, kteří nejlépe naplňují mé očekávání a potřeby. Každé publikum má potřeby nějak poskládané, a kandidát se tak musí přizpůsobit. Pokud o dané voliče usiluje, snaží se obrazně řečeno na sebe lepit asociace spojené se zmíněnými potřebami,“ říká Prokeš.
Podle něj je těžiště našich rozhodnutí často právě v podvědomí a člověk se potom naopak snaží své rozhodnutí racionalizovat a hledá argumenty, kterými by se ospravedlnil.
„Náš mozek je z tohoto pohledu líný. Snaží se šetřit energií, a tím pádem, když někomu něco složitě vysvětluju, argumentuju a snažím se ho přesvědčit čísly, čísla musí být dobře promyšlená a vysvětlená, aby zapadla do hlavy, protože v opačném případě za chvilku přestaneme poslouchat. Když ale přijdu se sloganem ,Pomáhám lidem‘, působí to důrazněji a srozumitelněji. Vytvoří se mi spoj mezi mou potřebou a danou značkou nebo jménem,“ vysvětluje Prokeš.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu, který najdete na začátku článku.
