Ve sněmovně usednou čtyři stíhaní poslanci. Komunistu Borku z kauzy ROP do ní voliči ale nepustili

Přestože kandidoval jako jednička komunistů v Karlovarském kraji, v poslanecké lavici již Jaroslav Borka stíhaný v dotační kauze ROP Severozápad nezasedne. Kvůli hubenému výsledku KSČM na něj nezbyl mandát. Borka však odmítá, že ho voliči potrestali kvůli obvinění dotační kauze. Nová sněmovna naopak bude muset rozhodnout o vydání hned 4 zákonodárců: Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka z hnutí ANO, Martina Půty ze STAN a Bohuslava Svobody z ODS.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec Jaroslav Borka z KSČM na fotografii z roku 2012

Poslanec Jaroslav Borka z KSČM na fotografii z roku 2012 | Foto: Martin Stolař/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Dosavadní poslanec Borka se musí balit i přes to, že komunisté v Karlovarském kraji v porovnání s celorepublikovým skóre uhráli nadprůměrný výsledek 8,15 procenta hlasů. Sám Borka získal 948 preferenčních hlasů, 9,5 procenta z celkového počtu preferenčních hlasů v Karlovarském kraji.

Doplatil však na hubený výsledek strany, která si v porovnání s předchozími volbami pohoršila o 7,15 procentního bodu a ve sněmovně přišla o 18 křesel. "Podle přepočtu máme my a Liberecký kraj nejméně obyvatel, čili máme nárok jen na pět poslanců. ANO a Piráti získali vysoké procento hlasů, čímž nás odsunuli," vysvětluje Borka svůj konec.

Jak volili vaši sousedi? Prohlédněte si nejpodrobnější mapu výsledků

Číst článek

Policie ho může stíhat

Odchod ze sněmovny má pro něj ještě jeden zásadní důsledek - policie ho může i nadále stíhat v dotační kauze ROP Severozápad. V minulém volebním období Borku kolegové vydali a kriminalisté ho následně letos v červenci obvinili z poškození finančních zájmů Evropské unie a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Detektivové jsou přesvědčeni, že dnes již bývalý poslanec se podílel na machinacích jako člen hodnoticí komise a pomáhal schvalovat nezákonně vybrané projekty, k nimž potom plynuly evropské dotace.

Borka je ale přesvědčen, že obvinění mu v kampani neuškodilo. "To bych ani takhle neviděl, možná že ano. Ale Babiš je trestně stíhán a dostal daleko víc hlasů, než si přáli jiní," myslí si. Po neúspěchu se plánuje věnovat komunální politice a odpočinku.

"Pokud se budu angažovat, tak na úrovni kraje a města Karlovy Vary. Nyní se blíží příprava obecních voleb, kam budu chtít dostat mladší lidi než doposud. Chci si nyní orazit a věnovat se rodině. Potom uvidím," plánuje politik.

Právě o Babišovi a prvnímu místopředsedovi hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi bude muset sněmovna rozhodnout podruhé. Nedávno je sice kvůli údajnému padesátimilionovému dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo dosluhující poslanci vydali k trestnímu stíhání a policie je následně obvinila, díky drtivému vítězství ve volbách však od voličů opět získají imunitu, a to ve chvíli, kdy Státní volební komise vyhlásí výsledky voleb.  

Trestní stíhání se potom přeruší, nikoliv zastaví, jak v ČTK upozornil profesor ústavního práva Aleš Gerloch. V praxi to znamená, že pokud sněmovna šéfy ANO podruhé vydá, dosavadní úkony nebude třeba opakovat.  

Vydají Babiše?

Samo hnutí ANO prozatím netuší, jak se k vydání, či nevydání svých špiček za nové konstelace postaví. "O něčem takovém se budeme bavit, až se klub sejde. Neumím to za kolegy říct, ale určitě to bude na jejich svobodném rozhodnutí," uvedl v povolební debatě Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus místopředseda ANO Richard Brabec.  

Policie musí požádat sněmovnu o vydání dalších dvou poslanců. Poslanci tak budou rozhodovat o vydání hejtmana Libereckého kraje Martina Půty z hnutí STAN stíhaného kvůli údajnému přijetí úplatku při plánování rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Kromě přijetí úplatku Půtu kriminalisté viní také ze zneužití pravomoci úřední osoby.

STAN, Starostové a Nezávislí, Martin Půta | Foto: Filip Jandourek

Rozhodnutí o Svobodovi

Imunitu nabyl také poslanec ODS Bohuslav Svoboda, jehož kolegové k trestnímu stíhání vydali v roce 2014. Svoboda čelí obžalobě z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli zakázce v kauze opencard. Loni v září soud Svobodovi udělil podmínku 2,5 roku, Svoboda se odvolal.

Jak upozornila ČTK, dvakrát o stejném poslanci v totožném případu rozhodovala sněmovna v polovině 90. let. Koncem července 1995 vydali ke stíhání republikána Jana Vika v souvislosti s letáky nazývanými Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu. Kauza nebyla uzavřena do voleb v roce 1996, v nichž Vik mandát obhájil. Podruhé už poslanci Vika policii nevydali.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme