VIDEO: Tři týdny do voleb: Jak je ovlivní průzkumy a o čem vypovídají? Poslechněte si prezidentský speciál
Co znamenají výsledky aktuálních průzkumů veřejného mínění, které mapují voličské preference u prezidentských kandidátů? O tom, jak tato různá čísla číst a o čem vypovídají, debatují hosté prezidentského speciálu.
„Aktuální průzkumy čtu tak, že se nám rozdělilo pole kandidátů na trojici, která urputně bojuje o to, kteří dva budou úspěšní v prvním kole a postoupí dál, pak na skupinu s menší podporou a dva kandidáty s opravdu malou podporou,“ uvádí politický analytik a a sociolog Jan Herzmann.
Podle něj takový obraz vyplývá ze všech velkých průzkumů a bez ohledu na to, jaká konkrétní čísla v jednotlivých šetřeních vyšla.
V průzkumech zvítězil Babiš, Nerudová i Pavel. ‚Souboj je velice vyrovnaný,‘ vysvětluje politolog
Číst článek
Analytik výzkumné agentury Ipsos Michal Kormaňák dodává, že důležitým číslem je také procento nerozhodnutých voličů. „Máme tu třetinu až polovinu těch, kteří ještě zvažují, že změní kandidáta. I v médiích dnes máme velmi jasně řečenou míru nejistoty, kterou se agentury svými zprávami snaží říct.“
Agentury prý ale neaspirují na předpověď výsledku voleb pomocí svého modelu. „Což bývá často interpretováno, že předpovědi nevyšly. Ale zásadní jsou trendy a výsledky všech agentur jsou víceméně v tuto chvíli stejné u všech klíčových postav.“
„Například jde o trend Danuše Nerudové, která během podzimu vyrostla. A to jsou příběhy, které nám agentury mají říkat místo absolutních čísel,“ říká Kormaňák.
Hlavní je sledovat trendy a dynamiku
Vedoucí centra pro veřejné mínění Sociologického ústavu AV ČR Paulina Tabery chápe, že volební průzkumy jsou v době voleb zvláště sledovány. „Jiná věc je, jak jsou zobrazovány médii, vidíme, že často jako dostihy a že vytváří nějaký umělý tlak na to, kdo je první a kdo ne.“
3:02
Disidentka, herečka, ekonomka nebo sekretářka. S novým prezidentem volíme i ‚první dámu‘
Číst článek
„Trendy se ale mění velmi rychle a poslední týden před volbami se může změnit opravdu hodně. Právě proto agentury provádějí průzkumy často, abychom viděli, jaká tam je dynamika. Až pak vidíme, jak se vyvíjejí preference. A bez těch průzkumů to prostě nevíme,“ dodává socioložka.
Herzmann si všímá, že některá média skutečně dávají větší prostor těm, kteří jsou v tu danou chvíli favority v jednotlivých dílčích výzkumech mínění. „A to je už trochu sporné, pokud tato média nedeklarují, že někoho přímo podporují a někoho ne.“
„Minimum voličů vám na přímo řekne, že se rozhoduje podle průzkumů,“ připomíná Kormaňák. „A chápu média, že ve chvíli, kdy vám někdo dramaticky stoupá, tak je to pro ně extrémně zajímavé se na toho člověka zaměřit, hledat ten příběh i chyby na tomto kandidátovi, což bylo v posledních týdnech zejména vidět u Petra Pavla a Danuše Nerudové.“
Tabery upozorňuje, že volební chování je komplexní. „Znalost průzkumů, tedy že vím, kolik má kdo procent, hraje v rozhodování minoritní roli. Tu to může hrát tam, kde je nějaká hranice, třeba pro vstup do sněmovny, tato hranice ale tady neexistuje.“
Vymezování vůči Babišovi i popichování Pavla s Nerudovou. Jak se kandidáti vyjadřují o soupeřích
Číst článek
Kormaňák také vyzdvihuje důležitost průzkumů právě pro sledování trendů. „Pomocí nich dokážete na základě dat přes média říkat ty příběhy. Můžete se pak dívat na strukturu elektorátu jednotlivých kandidátů, kde berou voliče, od kterých stran a podobě.“
„Průzkumy jsou tedy službou veřejnosti a já nedokážu hodnotit, jestli je to dobře, nebo špatně. Je to ale součást každé moderní společnosti,“ doplňuje Kormaňák.
Babiš má silné jádro
„Zajímavými údaji z průzkumů jsou volební jádra a volební potenciály,“ věří Tabery. „To je něco, čím agentury ukazují prostor pro změnu. Potenciál znamená, kam až kandidát v ideálním případě může dojít, a jádro znamená, kam by až v nejhorším případě mohl spadnout.“
A Kormaňák uvádí konkrétní příklad. „Andrej Babiš má poměrně velkou skupinu odhodlaných voličů, ale Danuše Nerudová má hodně lidí, kteří by ji zvažovali, ale nejsou přesvědčeni o tom, že ji budou volit. Dá se říct, že Petr Pavel je někde mezi, ale právě Babiš je velmi specifický tím, že má konverzi mezi potenciálem a jádrem velmi malou, je tedy pro něj těžké získávat další voliče.“
Druhé kolo prezidentských voleb by mohlo být bez Babiše. Naznačuje to model společnosti Median
Číst článek
Kdo není odborníkem, neměl by se trápit zkoumáním reprezentativity vzorku. „To je na zodpovědnosti agentur,“ radí Herzmann. „Co by měl ale čtenář zjišťovat, jaké číslo konkrétně čte, tedy jestli čte model, jádro nebo potenciál.“
„Kdybych mohl něco čtenářům, divákům a posluchačům doporučit, tak když se dívají na grafy, ať přimhouří oči, aby ta čísla ani tak moc neviděli a dívali se na to, jestli ty sloupce jsou přibližně stejně vysoké, nebo úplně jiné,“ dává návod, jak se vyznat v předvolebních průzkumech Jan Herzmann.
Poslechněte si celý prezidentský speciál v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
