Kouzlo starých časů. V ateliéru slavného šumavského fotografa Seidela v Krumlově se stále fotí

Návrat do starých časů umožňuje Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově. Vzniklo z domu, v němž žil a pracoval šumavský fotograf Josef Seidel. Díky jeho synovi Františkovi se dochoval ateliér a 140 tisíc negativů. Lidé tak dnes mohou poznat historii rodiny, práci fotografa na přelomu 19. a 20. století a odnést si i stylový snímek, jak potvrzuje vedoucí muzea Zdena Mrázková.

Český Krumlov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdena Mrázková (vlevo) při přípravě fotografování v Museu Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově

Zdena Mrázková (vlevo) při přípravě fotografování v Museu Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově | Foto: Václav Pancer | Zdroj: ČTK

Muzeum začalo vznikat v roce 2005, kdy Českokrumlovský rozvojový fond koupil secesní vilu od dědiců rodiny Seidelovy. „Ona byla taková ztracená, schovaná v zahradě, prostě poklad, o kterém věděli jenom někteří Krumlováci. A to odhalování a zpřístupňování jednotlivých místností bylo velkým dobrodružstvím,“ vzpomíná Zdena Mrázková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vedoucí Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově Zdena Mrázková v cyklu Jihočeši

Cílem muzea podle ní je zprostředkovat kouzlo starých časů i současné generaci. „Trochu je zpomalit, vytáhnout od sociálních sítí a nových technologií, ukázat jim hodnoty, které tento dům a toto místo nabízí,“ říká.

Návštěvníci si tak mohou nejen prohlédnout místnosti, v nichž Josef Seidel žil a pracoval, ale také se nechat vyfotografovat v jeho ateliéru. „Fotíme tady tak, jak fotil pan Seidel – rodiny, svatební fotografie, narozeninové fotografie, různé šumavské osobnosti, jako jsou řemeslníci, spisovatelé, básníci, hudebníci,“ vyjmenovává vedoucí.

Patří k tomu dobové kulisy i stylové oblečení. „Původní fundus vycházel z toho, co tady zbylo ve skříních po Seidelových. S tím jsme zkoušeli první fotografie, ale bylo samozřejmě jasné, že postavy minulosti neodpovídají dnešním rozměrům. Začalo se tedy šít podle starých vzorů, ale nemalou část tvoří i věci, které nám sem nosí naši návštěvníci po předcích,“ dodává Zdena Mrázková.

Jedním ze silných zážitků pro ni bylo, když se do vily vrátili potomci Seidelových, kteří žijí v cizině. „Byla to velmi silná emoce. Vysídlení Němci, lidé, kteří odsud byli vyhnáni, se vrátili do toho krásného domu, který je plný návštěvníků. Byli nadšení a dojatí, že jméno Seidel nezapadlo, že je známé a ceněné,“ potvrzuje.

Je to reálná fotka, nebo dílo umělé inteligence? Vyzkoušejte si, jestli poznáte rozdíl

Číst článek

Podněty z práce Zdenu Mrázkovou provází i ve volném čase. „Ráda objevuji na Šumavě místa, která Seidel fotil. Snažím se vidět krásu tam, kde ji viděl on. S přáteli a dětmi porovnáváme, jak ta místa vypadají dnes, velmi nás těší dohledávat kapličky, stejné pohledy, byť někde je krajina úplně změněná. Hledat ozvěny starých dob v současné krajině asi nikdy neomrzí,“ komentuje.

Mirka Nezvalová, Andrea Poláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme