Žena to ještě nikdy nevzdala, chlap ano, říká zkušený instruktor kurzů přežití
„Co nemáš, nepotřebuješ. A co potřebuješ, to má někdo jiný.“ I to v rozhovoru s Lucií Výbornou na Radiožurnálu říká Amar Ibrahim, zkušený instruktor kurzů přežití. „Když dorazíte, sebereme vám mobilní telefon i cigarety. Moraváci někdy přijedou dokonce i s lahvinkou.“
Představte si, že se zničehonic ocitnete na opuštěném ostrově. Přežili byste? Pokud jste absolvovali některý z kurzů přežití, vaše šance se razantně zvyšují. A pokud ne, možná je načase zjistit si o nich něco víc.
Jak to probíhá? Přijedete, s sebou batoh, spacák, nůž a nádobu na vodu. „Dostanete ještě křesadlo na krk a stravu na první den. Pak s vámi jdeme a učíme vás, jak přežít,“ popisuje ve vysílání Radiožurnálu Amar Ibrahim, zkušený instruktor kurzů přežití.
A že je co se učit. Pokud jste si mysleli, že najít v přírodě pitnou vodu není nic složitého, mýlíte se.
„Příroda je dnes tak znečištěná, že pokud vodu nepřefiltrujete, hrozí vám nejrůznější průjmová onemocnění a podobně. Mimochodem, můžete se napít i z mechu, pokud z něj vodu vyždímete,“ přibližuje.
„V současnosti spoléháme na to, že se všude napijeme a na každém rohu si koupíme jídlo. Nevážíme si jídla a pitné vody. Kdybyste v Africe řekli, že si splachujete pitnou vodu, nevěřili by vám,“ dodává Ibrahim.
Jeho klienti na kurzech přežití narážejí na nejrůznější překážky. Některé trápí ztráta pohodlí, jiní trpí silným návykem na cukr.
„Krabičku poslední záchrany by si měl každý vybavit podle sebe – měla by obsahovat základy jako křesadlo, nožík, zrcátko. Může tam být struna na řezání nebo vlasec na chytání ryb,“ vyjmenovává.
„V jednom kurzu máme od osmi do dvanácti lidí, většinou tam bývá i jedna žena. Žena nám ještě nikdy nevzdala, chlap ano. Díky ženě spolu taky skupina líp spolupracuje,“ popisuje instruktor kurzů přežití.
