Protest v Martinicích dálnici neuspíší. Ukazuje se tu, co veřejnost skutečně chce, říká mluvčí ŘSD
Soustavným přecházením sem a tam přes přechod na frekventované silnici druhé třídy, která spojuje Holešov se Zlínem, v pondělí ráno zablokovali obyvatelé Martinic na Kroměřížsku dopravu. Chtěli tím upozornit na to, že řidiči stále nemohou využívat téměř hotový úsek dálnice D49. Ukazuje se, co zlínská a moravská veřejnost skutečně chce a potřebuje, říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl pro Radiožurnál.
Loni v prosinci Ředitelství silnic a dálnic otevřelo první úsek dálnice mezi Hulínem a Holešovem na Kroměřížsku dlouhý skoro deset kilometrů. Sjezd z dálnice končí na kruhové křižovatce mezi Martinicemi a Holešovem. Navazující skoro osm kilometrů dlouhý úsek dálnice do Fryštáku na Zlínsku je skoro hotový, jezdit se po něm ale nedá. Chybí totiž dokončit především dvousetmetrový sjezd z dálnice na kruhový objezd u Fryštáku.
Proč se zprovoznění toho úseku odkládá?
Já s dovolením jenom upravím tu informaci. Posledních sedm kilometrů té dálnice není téměř hotových, je to hotová dálnice. Dokonce jsme ji měli naplánovanou a stavebně připravenou k plnému zprovoznění už v červnu letošního roku.
Čili chybí jenom těch 200 metrů?
Ano. V tuto chvíli chybí opravdu jenom ten dvousetmetrový přivaděč na stávající silnici D49 tak, abychom mohli pustit plný provoz na dálnici a zároveň provoz na konci dálnice stáhnout zpátky na silnici první třídy.
Jde o to, že Ředitelství silnic a dálnic postupovalo podle harmonogramu v souladu se stavebním povolením, podle projektů. V samotném závěru stavby podalo sdružení Děti Země žalobu a soudním rozhodnutím dosáhlo zrušení právní moci částečného stavebního povolení, ne na dálnici, ale na přidružené stavební objekty. Objektů bylo 11 a mezi nimi je právě těch 200 metrů napojení.
Já upozorňuji na to, že to není žádná trvalá komunikace. Měla to být dočasná, provizorní komunikace, která samozřejmě splňuje všechny normy a standardy. Obvykle, když něco takového stavíme, tak se zvláštní stavební povolení vlastně ani nedělá. V tuto chvíli máme tedy za povinnost zajistit nové stavební povolení. To už jsme zahájili tím, že jsme na nic nečekali a požádali jsme Ministerstvo životního prostředí o udělení nového protokolu o dopadu stavby na životní prostředí. Na základě toho zažádáme o nové stavební povolení a postavíme těch posledních 200 metrů.
Lidé v Martinicích protestují proti zdržování dostavby dálnice D49. Průjezd řidičům blokují přecházením
Číst článek
Podle Martinického starosty Pavla Fiuráška, kterého jsme mimochodem zvali do vysílání, ale neúspěšně, obcí denně projede 13 tisíc aut. Má to nějaké řešení do chvíle, než se to úředně vyřeší?
Stavební ne. Bohužel nás to velmi mrzí, protože s cílem, který máme společný, velmi sympatizujeme. Chápeme obyvatele Martinic a nejenom Martinic, ale všech těch sídel, obcí a městysů, které jsou na trase a kterým nový úsek dálnice pomůže, včetně Fryštáku. Nicméně se skutečně striktně držíme zákona.
Jsme největší státní investor, držíme se rozhodnutí soudu, jakkoliv bychom hledali trošku jiný právní pohled na věc. Nicméně v tuto chvíli je pro nás jediná cesta, a sice co nejrychleji v rámci nejkratších možných lhůt, které ukládá zákon, opatřit nové stavební povolení, dostavět a pustit provoz.
Protesty mají pokračovat, podepisuje se petice určena ministerstvu dopravy. Mohou tyto aktivity něco zmoci ve smyslu, že by se celý proces třeba urychlil?
To si myslím, že je strašně důležitá věc - projev veřejného mínění. Konečně je slyšet většina, která říká, co skutečně chce. Nejsou slyšet jenom jednotlivci. A jakkoliv to nemá vliv na zákonem stanovené lhůty, tak to rozhodně má vliv na veřejné povědomí, na to, co skutečně česká, respektive v tomto případě zlínská a moravská veřejnost chce a potřebuje.
Jak už jsme řekli, dálnice je prakticky hotová. Jaký smysl nebo jaký důvod má žaloba Dětí Země? Čím aktivisté argumentují?
No, myslím si, že jejich argumentace je účelová a na motivaci je třeba se ptát samotných Dětí Země.
Jak dlouho ten proces může reálně trvat? Kdy by se martinickým a lidem v okolních obcích mohlo díky obchvatu ulevit?
To se může stát v okamžiku, kdy dáme dohromady všechny postupy a maximální možné rychlosti. Už jsme samozřejmě předstihu připravovali všechny podklady, které potřebujeme. Jak jsem říkal, už jsme požádali ministerstvo životního prostředí o EIAu (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí, poz. red.).
Když nasčítáme všechny postupy a lhůty, tak se domnívám, že zjara nebo v průběhu jara bychom mohli mít k dispozici stavební povolení v právní moci. Zní to velmi laicky, ale postavíme těch posledních 200 metrů, napojíme je bezpečně a před létem nebo do poloviny příštího roku, bychom mohli jezdit. To pokud se nenajde jiné řešení. Já se přiznám, že v tuto chvíli jiné nevidím.
