Každý máme klady i zápory, ale sklouznout na druhý břeh je něco jiného, říká Ludmila Čírtková
„Souboj s vlastními emocemi vedu spíše než před sedminásobným vrahem, když sedím s oběťmi závažných trestných činů. To jsou situace, které jdou daleko více pod kůži,“ říká policejní psycholožka Ludmila Čírtková, host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí.
„A jenom už to, že víte, že vlastní emoce v dané situaci vůbec nejsou prospěšné a nepomohou ani tomu účelu, tomu proč se setkáváme a dokonce ani oběti, je náročné. Ale současně také tím, co vám pomůže se udržet v rámci své role,“ říká Čírtková ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Co se děje za zavřenými dveřmi, nevíme
„Zlo může být produktem situačních mixů,“ navazuje odbornice na úvahy Phillipa Zimbarda.
„Když to zjednoduším, tak máme nějakou povahu, o které hovoříme jako o osobnosti. A pak máme v životě řadu rolí. A za určitých podmínek ta role může vymazat naši osobnost. A to je i odpověď na tu otázku, když se sousedé diví a říkají: takový milý člověk, když jsem ho potkal na chodbě, tak zdravil a teď zjišťuji, že je to dokonce vrah. Odpověď pro ně tedy zní: potkáváme lidi v určitých rolích, a tudíž nevíme, co dělají za zavřenými dveřmi,“ hovoří Čírtková o jeho slavném stanfordském vězeňském experimentu s univerzitními studenty.
Mám štěstí na lidi
Na otázku moderátorky, zda v profesionálním životě nikdy nenarazila na figuru policisty, který by nebyl zrovna ztělesnění dobra, odpovídá: „Samozřejmě, že jsou lidé kolem mě z masa a kostí a každý z nás má pozitivní a negativní stránky. Ale něco úplně jiného je sklouznutí na druhou stranu, přechod na druhý břeh. A jestliže se ptáte takto, tak vám mohu říci, že mám na lidi ve svém profesním životě štěstí, protože jsem pracovala především s kolegy, kteří jsou zapáleni a šlo jim o to zjistit, co se stalo a jak se to stalo.“
„Moje profese mě i po těch letech baví, mimo jiné i kvůli tomu mám možnost pracovat s oběťmi trestných činů. Je to práce, která mi dává smysl. Je to možnost pomoct vrátit zpátky do života někoho, komu se stala tragédie způsobená druhým člověkem,“ dodává psycholožka a vysvětluje, že i to jsou důvody, proč ve svém volném čase pracuje jako dobrovolník v Bílém kruhu bezpečí.
Ludmila Čírtková se narodila roku 1954 v Plzni, vystudovala gymnázium Jana Keplera v Praze. Absolvovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě UK. Je vedoucí katedry společenských věd a proděkanka Fakulty bezpečnostního managementu pro vědu a výzkum na Policejní akademii ČR v Praze. Působí jako soudní znalkyně, jako policejní psycholožka spolupracuje na objasňování a vyšetřování závažné trestné činnosti. Ve svém volnu pracuje v Bílém kruhu bezpečí, který pomáhá obětem trestných činů. Vydala několik knih, poslední se jmenuje Moderní psychologie pro právníky. Je podruhé vdaná, má dvě dospělé děti.
