'Měla mít rysy podobnější Fridiným.' Mexiko zakázalo prodej panenky Barbie znázorňující malířku Kahlo

Americká společnost Mattel nesmí v Mexiku prodávat panenky Barbie, které jsou inspirovány ikonickou mexickou malířkou Fridou Kahlo. Rozhodl o tom soud s tím, že rodina umělkyně má výhradní právo na její komerční zobrazování. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

Mexiko Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Panenka Barbie zobrazující umělkyni Fridu Kahlo

Panenka Barbie zobrazující umělkyni Fridu Kahlo | Zdroj: Repro YouTube

Společnost Mattel v březnu u příležitosti Mezinárodního dne žen představila novou sérii panenek inspirovanou 17 ženskými historickými i současnými postavami včetně Kahlo. Někteří z malířčiných příbuzných ale s prodejem nové panenky nesouhlasili a uvedli, že společnost použila Kahlo jako inspiraci, aniž by k tomu získala souhlas její rodiny.

Praneteř umělkyně Mara Romeová v rozhovoru pro AFP řekla, že panenka Kahlo je příliš světlá. „Líbilo by se mi, kdyby panenka měla rysy podobnější Fridiným. Ne jako tato panenka, která má světlé oči,“ řekla.

Když soud rozhodl ve prospěch rodiny malířky, Romeová uvedla, že rozhodnutí bylo spravedlivé. „Měla to být mnohem víc mexická panenka… s tmavými vlasy, srostlým obočím a ne tak hubená, jelikož Frida nebyla tak hubená. Měla na sobě mít víc mexické oblečení a šperky,“ řekla praneteř.

Žluté, zábavné a nebezpečné. Kachničky na koupání jsou podle vědců plné bakterií

Číst článek

Rozhodnutí soudu se vztahuje pouze na Mexiko a lze se proti němu odvolat. Právní zástupci společnosti Mattel se k verdiktu ale zatím nevyjádřili. Rodina Kahlo se podle AFP nicméně chce se společností soudit i ve Spojených státech.

Bolest přenesla do umění

Kahlová je mnohdy označována za jednu z nejvýznamnějších umělkyň 20 století. Proslavila se zejména intimními autoportréty odrážejícími bolest a osamění.

V mládí byla členkou mexické komunistické strany a skrze své umění hrdě šířila mexickou kulturu. Rovněž se stavěla proti genderovým normám tím, že nosila kalhoty a měla intimní vztahy s muži i ženami.

Její tvorba odrážela zejména její fyzické trápení způsobené rozštěpem páteře, obrnou a autobusovou nehodou, kdy ji v 18 letech páteř provrtala železná tyč. Malířka celý život trpěla bolestmi a absolvovala 22 operací. Zemřela v červenci 1954 krátce po svých 47. narozeninách v La Casa Azul, kde se rovněž narodila. Nyní je z jejího modrého domu muzeum, které každý měsíc přiláká tisíce návštěvníků.

Na twitteru se panenka setkala s rozporuplnými reakcemi. Zatímco někteří z ní byli nadšeni, jiným vadila světlá pleť a skutečnost, že panenka neměla žádné znatelné fyzické postižení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme