Devětašedesátiletá Pat McCarthyová ze západolondýnského Brentfordu je v penzi, pořád je ale aktivní a rovněž pomáhá hendikepovaným. S tím také souvisí její petice na internetu - v úvodu píše, že v supermarketu, kam běžně chodí, už jsou dvě třetiny pokladen samoobslužné a jenom na platební karty.

Podle autorky petice to není fér právě vůči hendikepovaným - tedy lidem, kteří jsou slepí, hluší nebo mají problémy s mobilitou. Pak jsou tu ale i ti, co technickým vymoženostem nevěří a radši platí hotově. K těm se počítá i McCarthyová.

Proto chce, aby v jejich místním Tescu bylo víc nikoli pokladen, ale pokladních, a aby řetězec nedával přednost zisku před lidmi. Zároveň ale uznává, že podnik pokladní kvůli strojům nepropustil, jen jim upravil směny. 

Situaci se zabývají už i odbory. Svaz obchodu a distribuce USDAW se rovněž ohradil proti tomu, aby technologie vytlačovaly zaměstnance a vedly tak k zániku pracovních míst.

Část práce se totiž přesouvá na zákazníka. Ten už nejenom vyndává zboží na pás a vkládá nazpět do košíku nebo do tašky, ale musí se také zorientovat v často složité nabídce na digitální obrazovce a nákup si sám namarkovat. Levnější nákup ho ale díky této práci navíc nečeká.

Podobný názor sdílejí s McCarthyovou i další, počet podpisů petice překročil 110 tisíc, jak informoval britský deník The Independent. Aktuálně je to již téměř 170 tisíc. 

Tesco v prohlášení ujistilo, že kolegové, kteří v obchodech obsluhují zákazníky, jsou pro firmu nepostradatelní. A vždycky prý budou po ruce, aby zákazníkům pomohli - ať už u klasické pokladny, nebo u té samoobslužné.

Počátky v 80. letech 

Tesco také připomnělo, že jako první v Británii zavedlo samoobslužné pokladny. Od té doby uplynulo skoro 20 let a tak dlouho si mohou zákazníci vybírat, kde zaplatí - jestli u tradiční pokladny, anebo samoobslužné.

Samoobslužné pokladny se ovšem začaly objevovat na začátku osmdesátých let. První prototyp vytvořil šéf jedné americké elektronické firmy David Humble kvůli tomu, že nerad čekal ve frontách. 

Po třech letech pokusů a investici v přepočtu asi 115 milionů korun instalovali vůbec první automatické pokladny v Atlantě v roce 1986 v supermarketu amerického řetězce Kroger, píše server německé stanice Deutsche Welle. 

Od té doby samoobslužných pokladen přibývá a jejich počet narostl především během pandemie covidu. Některé evropské firmy, třeba Carrefour, Lidl nebo Kaufland, do této technologie údajně nadále investují.

Uvádí to poslední zpráva britské analytické společnosti RBR. Ta předpokládá, že zřejmě do čtyř let bude na světě 2,5 milionu samoobslužných platebních systémů, o milion víc než teď.

Jedna z dceřiných firem Amazonu, obchod s potravinami Amazon Fresh, před pěti lety jako první zkoušela umělou inteligenci, která umožní, že zákazníci si odnesou zboží, aniž by za ně fyzicky zaplatili. Všechno ohlídají skenery a kamery a zákazníkovi při odchodu strhnou částku z platební karty.

Technologie od té doby zaujala i další firmy - podle britských analytiků z RBR ji zkoušejí mimo jiné i řetězce jako britský Sainsbury’s nebo německý REWE.

Tomáš Havlín, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít