Sebevražd přibývá. Muži si berou život čtyřikrát častěji než ženy. Počet pokusů je ale dvacetinásobně vyšší

Stovky pozůstalých po sebevraždách se v úterý večer vydají na pochod Prahou. Zapálí při něm takzvanou Svíčku za každý ztracený život. V loňském roce v Česku sebevražd přibylo, život si vzalo víc než 1300 lidí. Nejčastěji je páchají muži. „Mužská populace vykazuje větší impulzivitu. Pokud se potýkají s problémy, tak i v kombinaci s alkoholem a drogami to může přispět k tomu, že k sebevraždě skutečně přistoupí,“ vysvětluje výzkumník Alexandr Kasal.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roztroušenou sklerózou v Česku ročně onemocní 700 až 800 lidí (ilustrační foto)

Sebevraždu spáchalo v loňském roce o 6,5 procenta víc lidí než v předchozích letech, kdy jejich počet naopak klesal (ilustrační foto) | Foto: HolgersFotografie | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

Otec Andreji Matějkové si vzal život před jedenácti lety. „Člověk se naučí s bolestí žít, bolest se otupí, ale člověk nikdy nezapomene. Není dne, abych se neprobudila a na taťku si nevzpomněla,“ popisuje Andrea.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak mluvit o sebevraždách? Poslechněte si reportáž.

Po sobě zanechal jen dopis na rozloučenou. „To, co se stalo, rozstřelilo naše dosavadní životy. První pocity byl šok, člověk tomu nevěří, to nemůže být pravda, to se děje, ale přece ne nám. Člověk nevěří. Byla tam obrovská změť pocitů, později i bolest, ztráta, smutek, bezmoc, beznaděj, vztek, pochyby a potom se přidala i vina i stud,“ dodává.

To jsou podle psycholožky Roksany Táborské běžné pocity, se kterými se pozůstalí musí vypořádat. V Národním ústavu duševního zdraví se zabývá prevencí sebevražd.

Manžela našla oběšeného. Kromě truchlení však přišlo také nekonečné papírování a strach o finance

Číst článek

„O sebevraždách by se mělo mluvit. Myslíme si, že je to téma stále tabuizované, stigmatizované, panuje tu jistý mýtus, že pokud budeme mluvit o sebevraždách, tak někomu tu možnost vnukneme, ale tak to není. Pokud to někdo zvažuje, tak naopak tím se to osloví, přichází často úleva, že už se to otevřelo a může se to řešit,“ vysvětluje psycholožka.

Nárůst v roce 2022

Sebevraždu spáchalo v loňském roce o 6,5 procenta víc lidí než v předchozích letech, kdy jejich počet naopak klesal.

„Převážná většina byli muži, okolo 80 procent, zbytek ženy. Vychází to přibližně čtyři muži na jednu ženu,“ popisuje statistiku Táborská.

„Muži volí letálnější metody sebevraždy, třeba oběšení, skok pod vlak, zastřelení. V uvozovkách jistější metody. Mužská populace vykazuje větší impulzivitu. Pokud se potýkají s problémy, tak i v kombinaci s alkoholem a drogami to může přispět k tomu, že k sebevraždě přistoupí,“ vysvětluje Alexandr Kasal, vedoucí pracovní skupiny Výzkum a prevence sebevražd v Národním ústavu duševního zdraví.

„Muži také obecně nevyhledávají v případě problémů pomoc – jak v oblasti duševního, tak ve vztahové rovině. Je to takový pel-mel důvodů, který za tím stojí,“ doplňuje expert.

Tisíce pokusů

Podle lékařů je ale potřeba si uvědomit, že pokusů o sebevraždu jsou v Česku ročně tisíce. „Pro představu se odhaduje, že je to patnácti až dvacetinásobek pokusů ke každé sebevraždě. Skutečný počet je reálně mnohem vyšší, ale konkrétní čísla bohužel nemáme, to je odhad,“ upozorňuje Táborská.

Na internetu jsou stránky, co radí, jak spáchat sebevraždu. V Česku je to legální

Číst článek

Příčiny jsou podle ní různé. Jde o kombinaci faktorů, jako jsou například nezaměstnanost, inflace, dostupnost služeb péče o duševní zdraví, společenské klima nebo kvalita osobních vztahů. A právě přátelé a rodina můžou v krizi velmi dobře pomoct.

„Můžete přistoupit k člověku se zájmem, můžete si všimnout varovných signálů. Uvidíte, že se něco děje, tak je dobré k němu přistoupit s laskavostí, otevřít konverzaci i tím, jak se cítí, že vidíte, že se s ním něco děje, a můžete to i pojmenovat: ‚V poslední době vidím, že nikam nechodíš, že se stahuješ, izoluješ se‘,“ navrhuje možná řešení Táborská.

Obrátit se lidé mohou na první linku psychické pomoci, krizové centrum nebo informativní web sebevrazdy.cz, kde je od pondělí do pátku vždy odpoledne k dispozici i chatová poradna.

Karolína Burdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme