V posledních letech je čím dál zřetelnější, že duševní zdraví dětí a mladistvých v Česku se zhoršuje. O problému, příčinách i možných řešeních jsme mluvili s odborníky.
Nový průzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že Češi mají méně sexu, ale třeba i to, že kolem sedmi procent lidí má neheterosexuální orientaci.
Češi mají sex méně často než v roce 2013, většina je se svým sexuálním životem spokojená. Vyplývá to z nového průzkumu odborníků z Národního ústavu duševního zdraví.
Reprezentativního výzkumu Národního ústavu duševního zdraví se zúčastnilo více než 3000 lidí, z toho téměř pět procent byli gayové, lesby a bisexuálové.
Cílem odborníků z Vysoké školy chemicko-technologické je vyvinout dva druhy testů na konopné látky – orientační pro dopravní policisty a přesný pro zdravotnické laboratoře.
Terapeutický program s názvem Bez obav, který rodiče učí, jak pracovat s úzkostnými dětmi. Dětských psychiatrů a psychologů je totiž v Česku málo, pomoci dětem ale mohou i jejich rodiče, když ví jak.
Škola podle mluvčího Václava Hájka už vyplácí podporu na léčbu či psychosociální podporu. Zhruba 40 milionů korun chce univerzita přerozdělovat po ukončení „akutní fáze“ od poloviny února.
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
„Senioři mají duševní zdraví a mají emoce, které potřebují prožívat. A potřebují o nich mluvit,“ říká Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.
Výsledky ústavu duševního zdraví jsou však alarmující. Až 40 procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich jeví známky úzkosti.
Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, uvedl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
„O sebevraždách by se mělo mluvit. Myslíme si, že je to téma stále tabuizované, stigmatizované, panuje tu mýtus, že pokud o nich budeme mluvit, tak to někomu vnukneme,“ vysvětluje psycholožka.
„Nově se bere se v potaz, že to není pouze diagnóza v dětském věku, ale že i dospělí pacienti s ADHD mají své problémy,“ popisuje psychiatr Jiří Renka v rozhovoru pro web iROZHLAS.cz
Z dat, která získal web iROZHLAS.cz, vyplývá, že mezi lety 2010 a 2022 došlo ke zhruba padesátinásobnému nárůstu počtu dospělých s diagnózou ADHD. Stále však tvoří jen malou část pacientů.
Podle zaměstnanců přinášejí změny řediteli Winklerovi větší kontrolu. Musí být informován o všem, co se na etickém výboru bude probírat a zároveň se do zápisu, který podepisuje, nově nemusí psát vše.
Co přesně se s člověkem při zamilovanosti a lásce děje zkoumají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví. Používají k tomu třeba magnetickou rezonanci nebo měření očních pohybů.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
Aplikace také dokáže vyhodnotit, jestli už jsou duševní problémy ženy opravdu vážné. „Kdyby už to bylo na ,krizovku‘, je tam kontakt na krizové centrum,“ popisuje psychiatr Antonín Šebela.
Depresí trpí čím dál více lidí. Než ovšem zaberou antidepresiva, trvá to měsíce, mnohým nezaberou vůbec. Dle nejednoho odborníka by se ovšem daly nahradit rychleji zabírajícími psychedeliky.
Třetina lidí s depresí nereaguje na antidepresiva nebo jiný typ standardní léčby. Národní ústav duševního zdraví tak zkoumá účinek psychedelik, klinika Psyon je využívá.
Musí se navrátit vyšší zdanění práce, které jsme dříve hodně snížili. Měl by se ale zohlednit obrovský rozdíl mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců, říká sociolog Daniel Prokop.
„Zaráží mě, proč se stále bojíme rozmanitosti. Bojíme se toho, že někdo nebude mít konformní účes, délku a barvu vlasů podle toho, jestli je to muž,“ upozorňuje Michal Pitoňák.
Psychiatrická onemocnění představují 15 procent zdravotní zátěže v Česku, jenže z rozpočtu zdravotnictví jdou na duševní zdraví jen 4 procenta, tvrdí šéf Národního ústavu duševního zdraví Winkler.
Akutní stav může být podobný stavům, kterým se běžně říká, že se někdo zbláznil. Ten změněný stav je prostě jiný a dokáže být velmi příjemný a přínosný. Zároveň dokáže být i hodně nepříjemný.