Známky představují staré peníze a noblesu. Šlechta si vyměňovala papírky a vznikl obchod, líčí filatelista
Miliardy dolarů ročně se protočí na trhu historických známek. Vzácnost zosobňuje především Modrý Mauricius, po jehož exemplářích bažila všechna šlechta poloviny 19. století. „Filatelie zkrátka umí ukázat, jak může být něco nedostupné. A to je strašně atraktivní, samozřejmě,“ říká filatelista a soudní znalec David Kopřiva.
Vzpomínám si, že když jsem byla malá, tak jsem ve třídě měla hodně spolužáků, kteří něco sbírali a filatelistů tam bylo opravdu hodně. Ale v dnešní době si člověk říká: moderní technologie, svět se změnil, už si vůbec neposíláme dopisy. Má cenu do tohoto oboru investovat? Má smysl investovat do nových známek a kupovat nové známky, anebo se vracet do historických, do minulosti?
Rozhodně ne nové.
„Když je něčeho osm na světě a stojí to rozumnou cenu, tak to musíte koupit,“ říká filatelista David Kopřiva. Do své vysněné známky vložil statisíce
Rozhodně je potřeba jít do starých, prověřených, já říkám klasických známkových titulů a vydání. Známkový trh existuje globálně nejpozději od roku 1860. Za tu dobu, a to je důležitá věc, jedno až dvě procenta všech vydaných známek, všech emisí všech známkových zemí, vykazuje trvalý převis poptávky. A poptávka rovná se cena.
Má to několik zdrojů. Jde o vzácnost, životopis známky, zajímavost nebo nezajímavost kontextu jejího vzniku a její tržní kariéra. Prověřené tituly, 1-2 procenta z celého známkového korpusu, jsou dobré a na investici se hodí. Během turbulencí, o kterých byla řeč, se chovají tržně výborně.
Co mě zaujalo: první známka byla vydaná v roce 1840 a první aukce byla v roce 1855. Jaktože za 15 let, velice krátkou doba, už je tady aukce?
Ano. První aukce byla v Americe. Mezitím, za prvních 15 let, už vyšlo nějaké penzum známek a už to lidem různě po světě, jak jim chodily dopisy s divnými novými papírky, přišlo zajímavé a bylo velkou módou je začít sbírat. Ta móda vznikla ve Francii a zhruba stejně i v Anglii, ve vrstvách, které měly čas a peníze – to znamená v řadách šlechty.
Sběratel a filatelista se soudí ohledně o poštovní známky z roku 1919. Má hodnotu až pět milionů
Číst článek
Dámy i pánové si vyměňovali papírky. Časem se zjistilo, že některé ale nejsou, že někdo má větší sbírku, někdo menší, vznikla poptávka a tím i obchod. Američané jako první uspořádali aukční dny se známkami, kdy se licitovalo, psalo se o tom v novinách a rozjela se vlna zájmu a poptávky. Takže začalo to v Evropě, trh se rozvinul v Americe.
Zpátky do Evropy: nejpozději kolem roku 1870 už byly katalogy a znalci na známky a množství literatury. Je důležité zmínit, že ze všech sběratelských oborů má filatelie nejlepší expertní podporu. Jsou desetitisíce titulů, staré i nové odborné literatury. Ochrana před padělky a těmito riziky je úplně nejlepší.
O padělcích si řekneme, ale ještě k historii: z doby kolem roku 1850, existují stále šlechtické rody, které mají své sbírky?
Ano, v Británii je velice silná tradice dynastických šlechtických sbírek. Částečně tam všichni stále následují příklad britské královské rodiny, kde dnes Charles III. má čtyřgenerační sbírku známek Commonwealthu v hodnotě 400 milionů liber – jedna z největších sbírek na světě.
V britské „top“ vrstvě je tradice, sto a více let: máme určitý životní styl, máme byznysy, máme zámky, máme filatelistickou sbírku – nediskutuje se o tom. Další generace pokračují a pokračují. Podobně to bylo v Itálii, podobně je to ve Francii.
2:54
Cenná poštovní známka se vrátí nizozemským dědicům, rozhodl soud v Semilech
Číst článek
Takže elitní části našeho oboru jsou staré peníze a noblesa, která směrem dolů inspiruje filatelistickou veřejnost. Takže to jede ze starých zdrojů, které jsou z 19. století.
Modrý Mauricius
K filatelii se váže opravdu hodně příběhů. Někoho zajímá jen příběh známky, někdo by rád nahlédl do obálky, co se tam píše, chtěl by znát příběh adresáta i příjemce. Je to něco, co i vás samozřejmě baví, předpokládám...
Jistě. Příběhy, kontexty, to je to, co filatelii dělá zážitkem.
Ale tím nejslavnějším příběhem je určitě příběh Modrého Mauricia. To je něco jako zlatý grál?
Ano, jako Mona Lisa, je to v povědomí miliard lidí. Jak jsem říkal, nejsou to unikáty, Modrých Mauriciů je 12 kusů. Z toho dva nebo tři mohou být i na trhu, některé jsou v institucích a tak. Ale v polovině 19. století, když elita sbírala známky, všichni měli všechno, až na Modrý Mauricius Post Office.
Objevil se jeden tam a jeden ve Francii, ale bylo jich málo. Bohatá sběratelská obec už byla velká. Oni to sháněli, chtěli mít všechno, jak byli zvyklí, měli často neomezené prostředky a najednou známka nebyla. Bylo to šokující pro lidi, kteří si mohli dovolit úplně všechno. Najednou bylo něco úplně nedostupné a peníze jim nebyly nic platné.
Takže Mauricius je to taková ikona vzácnosti. V paměti filatelistického světa za posledních 170 let je ten šok, že něco může být nekonečně nedostupné. Byla to velká honba, všichni hledali Modrý Mauricius různě po světě. Když se objevil na trhu nějaký exemplář, psaly o tom všechny hlavní noviny po Evropě i po Americe, obrovská událost. Tak se to dostalo do historického povědomí. Filatelie zkrátka umí ukázat, jak může být něco nedostupné. A to je strašně atraktivní, samozřejmě.
Nejvyšší soud zrušil více než 60 let starý trest nad filatelistou Ellederem za spekulaci se známkami
Číst článek
Ale i filatelie je atraktivní pro padělatele. Setkal jste se už s padělky a dá se říct, že třeba některé známky jsou hodně náchylné k tomu, že si je právě padělatelé vybírají?
Známky se začaly padělat, sotvaže vznikl filatelistický obchod. Řekněme kolem roku 1870 už vycházely první příručky o pravosti a padělání známek. Naštěstí, jak jsem říkal, mezi všemi sběratelskými obory máme my filatelisti zdaleka nejvíce expertní podpory. Jsou nezávislé znalecké komise, které neustále atestují a reatestují klíčové položky, které se v aukcích objevují.
Známky, které jsou drahé, už u sebe mají atesty historicky, takže mají rodokmen. Kredibilita je na obrovské úrovni. A ono není jednoduché vytvořit 150 let starý měditisk, na původním papíru v původních barvách. Takže problémy s padělky jsou u nás, ve srovnání s ostatními sběratelskými obory, nejmenší. Naštěstí.
Kdy módní vlna sbírání známek pronikla do českých zemí? A jak zasáhl obchod se známkami do amerického vesmírného programu? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Radiožurnálu.
