Dobrodružství pokračuje. Počátky filmu jsou dnes důležitější než dřív, říká šéf Cannes Thierry Frémaux
Celovečerní dokument Bratři Lumièrové: Dobrodružství pokračuje představuje stovku zrestaurovaných, zhruba minutových filmů z počátků kinematografie. Vybral je a zasvěceným komentářem doprovází Thierry Frémaux, filmový historik, ředitel Institutu Lumière a v neposlední řadě umělecký ředitel festivalu v Cannes. Ten v rozhovoru pro Český rozhlas přiblížil některé souvislosti filmu, který právě promítají vybraná česká kina.
Připravil jste už druhý film z díla bratrů Lumièrových. Proč jste se pustil do pokračování?
Je to druhý film udělaný z díla bratrů Lumièrových, ale tak úplně nejde o pokračování. Dá se na něj dívat úplně samostatně. První snímek nabízel to nejznámější a nejpodstatnější z tvorby bratrů Lumièrových. Druhý má jiného ducha. Přichází po covidové pandemii do světa, ve kterém žijeme ve světe umělé inteligence a internetu. Svět Lumièrových je čím dál tím důležitější.
Poslechněte si celý rozhovor s uměleckým ředitelem filmového festivalu v Cannes Thierry Frémauxem
Tento film je možná filozofičtější. Má titul Lumièrové: Dobrodružství pokračuje. Ale mohl by se jmenovat Kinematografie – dobrodružství pokračuje. Nakonec totiž vlastně nejde o Lumièrovy, ale o kinematografii.
Jak to myslíte?
Bavit se o počátcích filmu znamená, bavit se o jeho přítomnosti a budoucnosti. Můžeme se z filmů Lumièrových učit jednoduchosti, pravdivosti a kráse. To jsou ingredience, které jsou pořád podstatné, když chcete natáčet a tvořit. Picasso jednou řekl, že mu trvalo celý život naučit se malovat jako dítě. Lumièrovi točili jeden film jako jeden záběr. Dobrý záběr znamenal dobrý film.
Není nic nového pod sluncem. Nevím jistě, jestli slavní evropští filmaři jako třeba Robert Bresson, Kiarostamí, Agnes Varda nebo Chantal Akerman koukali na filmy Lumièrových. Ale navazovali na ně. Právě oni stvořili kinematografii. Ano, opírali se o Edisona a další vynálezce, kteří se pokoušeli o něco podobného, ale nakonec to byli právě oni, kdo stvořili kinematografii. A natočili dva tisíce filmů. Definovali, co film je.
Dobíjí mě skvělí lidé, půlka Česka na mě má telefon. Z předávání Lvů mám okno, říká herečka Zlatohlávková
Číst článek
‚Není to nuda‘
Můžete nám říct něco o té jemné ironii, kterou komentujete obraz? Někdy se vztahuje k dějinám, někdy k filmům samotným…
Lumièrovi byli třicátníci, nebyli to žádní staří moudří muži pozorující život zpovzdálí. Hodně jejich filmů je zábavných. Fakt to není nuda. Nejsou ironičtí na úkor lidí, které zobrazují. Natočili komické filmy, dojemné filmy, válečné filmy, filmy, které na člověka udělají dojem. Některé ty filmy jako by vyprávěly samy. Mám všechny jejich filmy v hlavě. Přehraju si je kdykoli. Chtěl jsem hlavně lumièrovské filmy přitáhnout zpátky k divákům, nejenom v kinech.
Máte nějaký oblíbený film?
Myslím, že třeba jejich záběr procházející bílým městem Alžírem je obdivuhodný a ukazuje, co kinematografie dovede. Také ho lze zmínit v souvislosti s dědictvím kolonialismu. Cítíme velký rozdíl mezi filmy z Vietnamu anebo Alžíru, které byly v té době francouzskou kolonií, oproti například jejich dílům z Japonska. Zároveň je ale hlavní postavou jejich filmu mladá černoška, a filmaři dokážou zprostředkovat její pocity, kamera přináší pravdu té místní dívky.
Pardubická studentka chtěla upozornit na sebevraždy dospívajících. Její film má už i své webové stránky
Číst článek
Takže nejste proti tomu, aby se filmy přehrávaly na mobilech?
Vůbec ne. Platformy jsou samozřejmě úžasný vynález. Takový malý ráj, kde máte okamžitě po ruce obrovské množství filmů. (Frémaux vytahuje smartphone a ukazuje aplikaci jedné ze streamovacích platforem.) Zadám jméno režiséra a hned vidím, co od něj mají. A zároveň se ale vždycky vracím k otázce, díky čemu je kinematografie unikátní? Je to kinosál. Druhý velký vynález bratrů Lumièrových. Edison tomu nevěřil. Internet, reklama, sítě využívají jazyk filmu.
Během covidu jsme slyšeli spoustu blbostí o smrti filmu. Byli jsme křehcí. Ve Francii jsme ale skoro na těch samých číslech návštěvnosti a kasovních výsledcích jako před pandemií. Kina spasí jedině filmy. Když budou filmy, publikum zamíří do kin. Je dobře, že umělci si to uvědomují a kinematografii chrání. To je naše mise na festivalu v Cannes.
Poslechněte si celý rozhovor s uměleckým ředitelem filmového festivalu v Cannes Thierry Frémauxem nahoře v článku.