Čeští školáci tloustnou, ohrožení jsou hlavně ti z chudších rodin. Spočítejte si, jak jsou na tom vaše děti
Nadváhou nebo obezitou trpí každé páté dítě od 11 do 15 let. Riziko obezity je přitom u dětí z chudších rodin oproti ostatním až trojnásobné. Nerovnost se projevuje i v tom, zda děti pravidelně snídají nebo jak často stolují s rodinou. Ukazuje to mezinárodní studie, jejíž českou část má na starosti olomoucká Univerzita Palackého.
Na sto tisíc českých dětí mezi jedenácti a patnácti lety trpí nadváhou, třicet tisíc z nich je dokonce obézních. Týká se to zejména chlapců, dětí mimo Prahu a těch, které pochází z chudších rodin.
„Nadváhu má patnáct procent dětí, obézních je šest procent,“ říká vedoucí výzkumného týmu Michal Kalman. „Situace se oproti minulým letům zhoršuje, problémy s váhou má 26 procent chlapců a 13 procent dívek,“ dodává. Mnoho dětí s nadváhou si navíc svůj problém neuvědomuje. Vyšší hmotnost si připouští pouze 29 procent dívek a dvě pětiny chlapců.
Velkou roli přitom hrají majetkové poměry rodiny, do které se dítě narodí. Školák z hůře situované rodiny čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ten z bohatších poměrů, a dvakrát většímu riziku ve srovnání s dětmi ze střední třídy.
„Česko v tomhle ohledu vlastně dohání Západ,“ říká další z výzkumníků Petr Baďura. „Stravování se stává součástí životního stylu. Bohatší mu přikládají větší význam, tím pádem o sebe a své děti více dbají. Je to rozdíl oproti méně bohatým zemím, kde si pouze majetní lidé mohou dovolit žít v přebytku a nadváhou tak častěji trpí oni.“
Majetková nerovnost se ukazuje i na rozložení podle krajů - v Praze trpí nadváhou či obezitou pouhých 15 procent dětí, nejhůře je na tom naopak Ústecký kraj s 26 procenty. Obdobně jsou na tom další ukazatele, které výzkum sledoval. V bohatých rodinách například snídá 59 procent dětí, zatímco v chudých jen 42 procent; pravidelně děti snídají nejčastěji opět v Praze.
„Zajímavé navíc je, že poměrně velká skupina dětí, téměř 15 procent, snídá jen o víkendech,“ říká Baďura. „Je možné, že za to může brzké vstávání a nedostatek času - mimo velká města děti musí vstávat velmi brzy na ranní spoje a škola navíc začíná třeba i o půl osmé ráno.“
Výzkumníci se věnovali také například pitnému režimu. Znovu je patrný vliv majetkových poměrů i oblasti, kde školák žije. Zatímco v Praze pije každý den vodu 83 procent dětí, v Ústeckém kraji jen necelých 63 procent. Víceméně shodná je naopak míra konzumace sladkostí - každé páté dítě je jí denně nezávisle na pohlaví, věku, kraji i majetkových poměrech.
A zatímco ubývá konzumentů slazených nápojů, na vzestupu jsou ty energetické. K jejich rizikové konzumaci, tedy alespoň dvakrát týdně, má sklon asi každé desáté jedenácti- až patnáctileté dítě. Chlapci po nich přitom sáhnou dvaapůlkrát častěji než dívky.
Mezinárodní výzkum známý pod zkratkou HBSC se pravidelně provádí ve 48 zemích a regionech. Opakuje se ve čtyřletých intervalech a kromě dětské obezity zkoumá zkušenosti dětí s drogami, jejich využívání sociálních sítí nebo způsoby trávení volného času. Sběr dat naposledy proběhl loni.
