Složitá doba i vliv Ruska. Internet dělá svět černější, říká nový šéf ústavu duševního zdraví Horáček
Do čela Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v pondělí nastoupil psychiatr a profesor Jiří Horáček. Na postu předsedy tak vystřídal Petra Winklera. „V dějinách jsou období klidnější a složitější a my žijeme bezpochyby v tom složitějším. Národní ústav duševního zdraví by měl stát v první linii v ochraně společnosti před zhoršováním psychiky,“ říká Horáček v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu k horšícímu se psychickému zdraví mezi lidmi.
V pondělí jste sice oficiálně nastoupil do funkce, ale v ústavu působíte od jeho založení v roce 2015, podílel jste se dokonce i na přípravě projektu jako takového. Mohl byste velmi stručně popsat, co předcházelo rezignaci vašeho předchůdce Petra Winklera?
V posledních letech se kumulovaly problémy ústavu, které jsou strukturální a které nakonec vedly i k finančním problémům. Náš ústav má teď poměrně velký finanční deficit.
Jsme lékaři, jde nám o pacienty. Chci vyřešit ideologické rozpory, říká nový šéf Národního ústavu duševního zdraví, profesor Jiří Horáček
Současně se hromadily i personální střety a konflikty uvnitř. Asi není úplně vhodné chodit do detailů, ale vyvrcholilo to otevřenými dopisy panu ministrovi (zdravotnictví). Někteří zaměstnanci upozorňovali na tyto problémy a nakonec došlo k výměně na základě výběrového řízení.
Proč dlouhodobě panovala nespokojenost části zaměstnanců ústavu, kterou dávali najevo nejrůznějšími apely a peticemi?
Ono to bylo složité období, které souvisí se stavem psychiatrie a duševního zdraví v České republice vůbec. Česká, respektive československá psychiatrie podle mě byla vždycky výborná a její hlavní vlastností bylo to, že byla dostupná.
Přestože u nás byli lékaři relativně málo placení, tak jich bylo dost. Když někdo onemocněl, tak mohl do týdne k psychiatrovi. Situace se začala měnit a do toho přišla reforma psychiatrické péče, která probíhala a která se snažila vybudovat komunitní psychiatrii.
Změnit ten model se povedlo jenom částečně. Do celé společnosti to vneslo spoustu dichotomií a sporů a to pole se prostě absolutně zideologizovalo – v celém tom poli vůbec, nejenom v ústavu. A se to promítlo také do ústavu. Takže to prostě bylo separované.
58:53
Vyhořelá generace? Skoro polovina mladých lidí se potýká se známkami deprese. Jak z toho ven?
Číst článek
Týmy hrozně málo komunikovaly, což mně bylo vždycky líto. Síla Národního ústavu duševního zdraví a jeho předchůdce, což bylo Psychiatrické centrum Praha – to je to pracoviště, které jsme transformovali do NUDZu – spočívala v tom, aby tam spolupracovali lidé, kteří mají různou odbornost – biologové, doktoři, psychologové, sociální vědci a tak dále. A to přestalo úplně.
Stabilizovat situaci
Petr Winkler čelil mimo jiné obvinění ze šikany nebo bossingu. On zase tvrdil, že část zaměstnanců je zmanipulovaná, a v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu dokonce řekl, že bez jeho vedení by se situace v ústavu vrátila do osmdesátých let. Jak to hodnotíte vy?
Myslím, že to uvidíme. Počkejme půl roku a uvidíme, jestli bude v osmdesátých letech, nebo jestli to nakopneme. Já bych to rád rozjel.
A jak chcete situaci v ústavu uklidnit, stabilizovat?
Už na tom pracuji. Myslím, že se to dá. Kupříkladu chci řešit tu ideologii, mám chuť rázně vyřešit ty ideologické rozpory, a to jednou provždy. Jsme lékaři, jde nám o pacienty.
V případě, kdy poskytujeme veřejnou službu, tak nám jde o celou populaci. Nejde nám o nějaké ideologické pozice, které bychom drželi.
23:28
Ředitel NUDZ: Kritika současného vedení ústavu je neopodstatněná. Jde o cílené vyvolání nejistoty
Číst článek
Takže zcela utilitárně používám takové termíny, jako je primární prevence, což je medicínský termín, a podpora duševního zdraví, což je z toho druhého pólu, případně budování odolnosti a resilience (schopnost vrátit se po těžké situaci, krizi nebo stresu k normálnímu fungování – pozn. red.), jako synonyma.
Jasně si řekneme: „Přátelé, toto jsou prostě synonyma, to míří na stejnou věc.“ To znamená, že ty aktivity míří na to, aby nevznikla psychická porucha. Pokud jsme v medicíně nebo čerpáme lékařské granty, říkejme tomu primární prevence.
Když budeme čerpat nějaké strukturální nebo sociální granty, říkejme tomu podpora duševního zdraví. Mně je to úplně jedno.
Jde prostě o to, abychom něco udělali s tím, co se děje v české společnosti – a je to tedy všude ve vyspělém světě. To je to, že lidem není dobře a situace je prostě strašně vážná. Není to legrace.
‚Otázka za milion‘
Jaké jsou příčiny toho, že dramaticky roste počet duševních onemocnění v populaci?
To je samozřejmě otázka za milion. Podle mě je to kombinace několika faktorů. Za prvé období, ve kterém žijeme, je reálně složité. Klimatická změna dopadá na všechny, válka, finanční krize, migrace a tak dále. V dějinách jsou období klidnější a složitější a my žijeme bezpochyby v tom složitějším.
34:13
O mnoho věcí přicházíme, když se neumíme zastavit. I odpočinek je dovednost, říká psycholog Suchý
Číst článek
Druhou věcí, která je ve hře, je pochopitelně digitální ekosystém, který má celou řadu pozitivních aspektů – internet a sítě. Ale taky má nějaké negativní vlastnosti.
Zhoršuje to pozornost a schopnost soustředění se a tříští to pozornost člověka a schopnost stanovit si v životě priority, což je podstatná věc pro to, abychom byli spokojení.
Taky má internet tu vlastnost, že snáz přenáší negativní zprávy než zprávy pozitivní nebo neutrální. To znamená, že ten poměrně složitý svět dělá ještě temnější.
Třetím důvodem je, že různí geopolitičtí hráči, v našem případě hlavně Rusko, 20 let ještě cestou internetu potencuje nejistotu ve společnosti a potencuje různé dichotomie a polarizaci. To je jednoznačně prokázáno.
Tento trojlístek faktorů na nás dopadá, na celý Západ. Kombinace těchto tří faktorů dělá to, co vidíme.
‚Nejsme vůbec chráněni před dezinformacemi‘
Prohlásil jste, že situace je velmi vážná a vyžaduje skutečně energickou reakci. V čem by měla spočívat?
Musíme s tím něco udělat. Pozor, ten proces je, ten proces běží a je systematický. Internet systematicky produkuje negativity bias, to znamená, že dělá svět černější.
Duševní potíže řeší děti i na letních táborech, vedoucí by jim měli být oporou, podotýká expertka
Číst článek
Nejsme vůbec chráněni před dezinformacemi. Na internetu je spoustu zmatených věcí a nepravd. Řada z nich je tam intencionálně puštěna s cílem rozložit západní společnost.
Musíme si na to dávat pozor a musíme s tím něco udělat. Musíme vyvinout nějaké úrovně obrany. Národní ústav duševního zdraví by měl stát v první linii v ochraně společnosti před zhoršováním psychiky.
A to tak, že to lidem bude vysvětlovat. Nejsem pro žádné velké regulace, ale lidé musí rozumět tomu, o co se jedná. Musíme udělat celoplošné preventivní kampaně.
Kampaně fungují v prevenci karcinomu tlustého střeva, v karcinomu plic, kouření a tak dále. Teď je načase udělat energické kampaně na tyto problémy.
Proč bylo prvním krokem Jiřího Horáčka ve vedení Národního ústavu duševního zdraví ohlásit finanční a personální audit? Jakým způsobem je ústav financován? A jak bojovat proti konspiračním teoriím a dezinformacím? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.
