Česko se potýká s onemocněním COVID-19, způsobeným šířením nového koronaviru. Jaká omezení platí od pondělí a v jaké právní situaci se nacházíme? Jak je to s testováním? A jak si udržet zdravý rozum v karanténě? Těmto tématům se věnovali hosté dalšího speciálního vysílání Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu.

Praha 17:43 16. března 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česko má v tuto chvíli 298 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, od nedělní půlnoci přibylo pět nemocných (čísla jsou aktuální k době vysílání speciálu, pozn. red.). U téměř poloviny případů hygienici neznají místo nákazy, třetina se nakazila v zahraničí a pětina v Česku. Testováno bylo zatím přes pět tisíc lidí.

Od půlnoci u nás začal platit zákaz volného pohybu lidí – po Itálii, Španělsku a Rakousku jsme čtvrtá evropská země, která přistoupila k omezení pohybu obyvatel.

Podle odborníka na ústavní právo Jana Kysely jsme ve výjimečné situaci, protože dosavadní užívání nouzového stavu u nás je ovlivněno jiným typem krizových situací. Dříve se totiž využívalo zejména v případě přírodních katastrof, jako byly povodně nebo orkán.

Jaké hrozí postihy za nedodržování nařízení? „Kdybychom se obecně drželi toho, že jsou stanovena nějaká krizová opatření omezující pobyt venku, tak je každá osoba povinna tato omezení strpět, a kdyby se z toho pokoušela vymknout, tak potom spáchá přestupek a u tohoto nejobvyklejšího by byla pokuta do 20 tisíc. Pakliže bychom se drželi hygienických a epidemiologických opatření, tak tam jsou pokuty mnohem vyšší, často v řádu milionů. A kdyby někdo, kdo ví, že je infikován, nerespektoval karanténní opatření a infekci šířil, pak by to byl i trestný čin,“ zdůrazňuje Kysela.

Nezatěžovat odběrový systém

Praha má nejvíc potvrzených případů COVIDu-19, je jich zatím 109, přes 600 lidí je v karanténě. To vyvolává zvýšený zájem o testování, jak potvrzuje i ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík, který říká, že jejich odběrové místo je extrémně vytížené.

„Myslím, že v tuto chvíli je důležité, aby lidé, kteří nemají symptomy a jen se bojí, odběrový systém nezatěžovali,“ uvádí a dodává, že při testování bezpříznakových zájemců vyjde většina testů negativních a zbytečně zatěžují odběrová místa.

„My bychom se všichni měli chovat jako potenciálně nakažení, to znamená používat roušku nebo nějakou fyzickou zábranu před ústa, vyhýbat se styku s větším počtem lidí, mýt si ruce, zregulovat své sociální kontakty. To nám výrazným způsobem ulehčí,“ říká dále ředitel Motola.

Bezpečnost potravin 

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová zdůrazňuje, že přenos koronaviru přes potraviny nebyl prokázán a lidé tak mohou být v klidu. Dodává, že většina provozovatelů vyrábějících potraviny přešla na různá bezpečnostní opatření.

„Výroba pokračuje, zásoby jsou plynulé. Chtěla bych ubezpečit, že zásobování funguje a jestli něco dvě tři hodiny není na pultu, tak je to jen proto, že se nestihlo zboží doplnit,“ informuje Večeřová. Zatím prý nejsou informace o nedostatku pracovních sil.

Poslechněte si celý speciál. Jeho hosty byli odborník na ústavní právo Jan Kysela, ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík, předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, starosta Litovle Viktor Kohout (SNK), lékárnice z Uničova Jitka Březinová, prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, generální ředitel pražského dopravního podniku Petr Witowski a psycholog Dalibor Špok.

Věra Štechrová, Jana Přinosilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít