Česko zvažuje plošné zavedení citlivějšího testování krevních transfuzí. Snížil by se počet přenosů virů
Virem HIV se při transfuzi krve podle odhadů Světové zdravotnické organizace nově nakazí přes 160 tisíc lidí každý rok. Kromě HIV ale může dojít i k přenosu dalších virů. Všechny evropské země proto musí povinně krev dárců testovat i na hepatitidy B a C. Přesto občas k přenosu infekce z dárce na pacienta dochází - u nás nejčastěji u žloutenky typu C. Riziko by se ale mohlo ještě snížit - Česko zvažuje plošné zavedení citlivějšího testování krve.
„Nakazila jsem se při porodu druhé dcery, to znamená před 35 lety, protože jsem dostala transfuzi od čtyř lidí a v té době nebyla krev kontrolovaná,“ popsala Radiožurnálu paní Věra. To, že má hepatitidu C, zjistili lékaři až před třinácti lety. Ukázalo to vyšetření jater.
Česko zvažuje plošné zavedení nového, citlivějšího testování krve. Více si poslechněte v reportáži Janetty Roubkové.
Věra pak musela podstoupit náročnou léčbu pomocí interferonu. Ten si pacient v kombinaci s dalšími účinnými látkami píchá do žíly. Roční cyklus absolvovala žena dokonce dvakrát. „Začínala jsem vždycky v pátek si píchat injekci s tím, že víkend se proležel, to byla taková celková únava, pocit jakoby nastuzení nebo bolesti celého těla,“ říká paní Věra.
Případů, kdy se pacient nakazí infekční nemocí při transfuzi krve, je u nás minimum. Na konkrétních číslech to dokládá primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek. „U nás se transfuzí podává necelých 600 tisíc ročně. Přenosy jsou vzácné. Řekněme, že to vychází na jedno ohrožení příjemce infekcí za rok,“ popisuje Turek.
Infekční okno
Největší riziko je právě u hepatitidy C. „Mezi okamžikem, kdy se člověk, tedy dárce krve nakazí, a okamžikem, kdy se to dá zjistit, je určitý odstup, je tam infekční okno. Zrovna u žloutenek je to infekční okno poměrně dlouhé, je v řádu dvou, tří měsíců,“ dodává Turek.
2:47
Česko nestihlo schválit směrnici o transfuzích. 'Pokuta nám nehrozí,' tvrdí ministr zdravotnictví
Číst článek
Jinými slovy až tři měsíce trvá, než tělo virus zaznamená a začne si proti němu vytvářet protilátky. Krev nakaženého dárce pak může být označena za bezproblémovou a poslána k transfuzi, vysvětluje Martin Písačka z Ústavu hematologie a krevní transfuze
„Ale třeba hepatitida C. V nedávné době došlo k přenosu od dárce, který taky byl čerstvě nakažen tímto virem hepatitidy a testy, které byly používány, to nezachytily, takže došlo k přenosu,“ říká Písačka.
V některých zařízeních v Česku ale dokážou přítomnost viru odhalit dřív - a to díky nové technologii citlivějšího testování krve. Nehledají se protilátky, ale přímo nukleové kyseliny viru. Ty je totiž možné v krvi detekovat zhruba o měsíc dřív. Takzvané infekční okno se tak zkrátí.
Prováděcí vyhláška
Takové testování by v Česku mohlo být povinné. Co by to přineslo, vysvětluje Petr Turek. „Tím, že by se zkrátilo infekční okno, tak by se snížila pravděpodobnost, že dárce bude zrovna v infekčním okně. Takže se dá čekat, že zejména riziko přenosu žloutenky typu C by se snížilo třikrát, pětkrát, takže by to nebylo jednou za pět let, ale jednou za 20 let,“ myslí si Turek.
Červený kříž udělil pravidelným dárcům krve plaketu. Nejvíc jich je na severní Moravě
Číst článek
Povinné testování na nukleové kyseliny chce prosadit odborná Společnost pro krevní transfuzi - aktuálně o tom jedná s pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví.
Současný šéf resortu v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO se k tomu staví rezervovaně. „Je pravda, že tyto případy byly. Nebylo jich mnoho, takže z tohoto pohledu debata o tom je legitimní. Ale otázka je těch přínosů, pokud se to okno pouze zkracuje, takže tam ani není úplně stoprocentní jistota, že tímto vyšetřením dojde k eliminaci negativních dopadů. Takže to si musíme vyhodnotit, jestli ty náklady za to stojí,“ říká ministr zdravotnictví v demisi.
Změny by v praxi stály několik stovek milionů korun ročně. Povinnost by ministerstvo zdravotnictví zavedlo pomocí prováděcí vyhlášky k novele zákona o léčivech - ta by měla být hotová v příštích měsících.
