V souvislosti s epidemií koronaviru Česká lékařská komora evidovala stížnosti hlavně na praktické lékaře. Víc než na poskytovanou covidovou péči si ale pacienti stěžovali na administrativu a provoz ordinací.

„Lidé si stěžují, že jim praktik odmítl napsat žádanku na test, když ho po telefonu žádali, nebo že nevystavil pracovní neschopenku. Dále jim pak vadily například zavřené ordinace nebo si naopak stěžovali na přeplněné čekárny,“ říká pro Radiožurnál Jana Vedralová vedoucí Revizní komise České lékařské komory.

Vedralová dodává, že přišla stížnost také na nemocnici, která nechtěla přijmout covidového pacienta a následně ho pak poslala do domácí péče.

Lidé si podle Vedralové nejčastěji myslí, že by měli dostat lepší péči. „Běžně to jsou stížnosti, že není poskytovaná dostatečná péče,“ říká.

Česká lékařská komora běžně dostane kolem 1400 až 1500 stížností ročně. Například v roce 2020 asi dvě procenta případů byly v souvislosti s covidovou péčí.

Prověření stížností

Případy vždy prověří okresní revizní komise, kde je lékař, na kterého směřuje kritika, registrovaný. Prokázané pochybení se většinou řeší například důtkou nebo pokutou, vysvětluje Vedralová.

„Někdy stačí třeba jen domluva, nebo je to pokuta, nebo je to - a to už by byl velký malér - podmíněné či nepodmíněné vyloučení z komory. Kdyby uznali, že je tam pochybení, tak se lékař může před čestnou radou obhajovat,“ vysvětluje Vedralová.

Časté to podle ní ale není, protože doktoři často dokážou celou situaci vysvětlit a většina případů tak prý končí s tím, že lékař nepochybil.

Eliška Radinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít