Díky koronaviru se v Česku šíří méně infekčních onemocnění. Lidé více dbali na hygienické návyky
V době koronavirové epidemie v Česku ubyla některá další infekční onemocnění. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Od ledna do listopadu se například objevily jen čtyři případy spalniček, v roce 2019 přitom lékaři potvrdili nemoc u více než 500 lidí.
Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, to jsou jediné dva regiony, kde se vloni vyskytly spalničky. Přispěla k tomu i opatření přijatá na jaře proti šíření koronaviru.
Díky koronaviru se v Česku šíří méně infekčních chorob. Proč? Dozvíte se v reportáži
„Veškerá opatření, která chránila lidi před infekcí koronavirem, chránila také před spalničkami,” vysvětlila už v srpnu pro Radiožurnál náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.
„Nedochází k tomu kontaktování se populace, lidé nosili roušky. Nebyl tu důvod přenosu tak, aby vznikala ohniska, která by ohrožovala i další populaci,“ dodala. Potvrzuje to i fakt, že se spalničky daleko méně vloni vyskytovaly i v zahraničí.
Pomohly základy hygieny
Méně dětí onemocnělo i planými neštovicemi nebo spálou - vliv na to mělo i uzavření školek. Protikoronovirová opatření pak mohla snížit taky počet virových střevních infekcí.
Babiš: Od půlky ledna se můžou na očkování proti koronaviru hlásit lidi nad 80 let, od února všichni
Číst článek
„Víc se dodržovaly zásady osobní hygieny jako mytí rukou nebo používání dezinfenkčních prostředků. Zároveň se lidé nestravovali v některých jídelnách,” řekl Českému rozhlasu epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Případů žloutenky typu A ale bylo přibližně stejně jako v minulých letech. Nákaza se šířila hlavně v jižních Čechách.
„Od prvního října do počátku prosince jsme odléčili téměř sto pacientů se žloutenkou,” popsal ředitel českokrumlovské nemocnice Jindřich Florián.
Ve statistikách ale může chybět část lidí s mírnými příznaky některých infekčních nemocí, kteří kvůli omezení zdravotní péče nešli k lékaři.