V Česku roste počet lidí s příznaky deprese. Mezi lidmi v těžké finanční situaci jde o každého druhého
Problémy se spánkem, apatie nebo podrážděnost. Tyto a další příznaky úzkosti nebo deprese na sobě v březnu pozoroval každý šestý respondent v průzkumu z projektu Život k nezaplacení. Na něm Český rozhlas spolupracuje se sociologickou společností PAQ Research. Ta pravidelně zkoumá ekonomickou situaci ale také duševní zdraví lidí z 1500 domácností v Česku. S duševními problémy se podle průzkumu častěji potýkají lidé, které výrazně zasáhla inflace.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Dlouhodobý průzkum ukazuje, že čísla bývají napříč celým rokem nejvyšší právě v únoru a březnu v podstatě pravidelně.
Zhoršení duševního zdraví na přelomu zimy a jara může být způsobené například nedostatkem slunečního svitu.
„Možná to může souviset se socioekonomickými proměnnými, jako třeba že některým lidem končí pracovní smlouva na konci roku a první měsíce dalšího roku jsou těžké. Může to také souviset s Vánocemi, některé domácnosti se v období mohou finančně vyčerpat,“ popisuje vedoucí psycholog z Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.
Březnových 16 procent je ovšem o tři procentní body vyšší i ve srovnání s loňským březnem. Duševní zdraví se totiž v posledních měsících zhoršovalo hlavně mezi těmi, kteří jsou ve finančně náročné situaci.
Sto korun na den
Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje a jen velmi malé úspory, uvádí příznaky deprese nebo úzkosti skoro každý druhý. A symptomy na sobě pozoroval i každý třetí respondent, který má úspory maximálně na dva měsíce a příjmy stejné jako náklady.
Duševní zdraví dospívajících se zhoršilo po nástupu mobilů a Instagramu. Ty ale nemusejí být na vině
Číst článek
„Za poslední rok vidíme největší propad u domácností, kterým po zaplacení všech nejnutnějších výdajů, tedy bydlení a potravin, zbývají tři tisíce korun na měsíc, tedy sto korun na osobu na den. Nyní se to týká třetiny z nich, před rokem to bylo nějakých 15 procent,“ vysvětluje socioložka Eliška Dvořáková ze společnosti PAQ Reserch.
Častěji příznaky depresí a úzkostí uvádí ženy, hlavně samoživitelky a důchodkyně, které žijí samy.
Psychická stabilita je přitom zásadní například pro řešení zadlužení. Podle sociální pracovnice dluhového poradenství organizace Člověk v tísni Kristýny Kuhn si lidé z obav často finanční problémy potlačují.
„Obava z toho, co se s dluhem stalo, kam až mohla dlužná částka vyrůst a jakým způsobem je nyní vymahatelná, je velká. Představa lidí, jak na ně může dopadnut, když se systému nějak ukážou, bývá i hodně fantazijní,“ dodává Kristýna Kuhn.
Pláče a sebeobviňování
Když potom lidé k dluhovým poradcům nebo sociálním pracovníkům přijdou zadlužení řešit, svěřují se jim i s náročnými emocemi.
„Najevo vychází zoufalství, pláč, neschopnost podívat se na věc racionálně nebo sebeobviňování. Člověk není schopen splnit žádné kroky, které zkoušíme domluvit. Blok, který v něm leží je tak veliký, že mu nedovoluje se k problému efektivně postavit,“ říká Kuhn.
Některé klienty tak Kuhn posílá k psychologům nebo psychiatrům. A stává se také, že i oni své klienty odkazují na dluhové poradce.
27:24
Exekuce nejsou o finanční negramotnosti. Dnes by se většina dlužníků do problémů nedostala, věří expert
Číst článek
Pokud si lidé myslí, že potřebují odbornou pomoc, mohou se otestovat například na webu opatruj.se Ten odborně zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví a jsou na něm také dotazníky na symptomy úzkostí a depresí.
Pokud v testech vyjde vyšší skóre, měli bychom zpozornět. I když ani to nemusí automaticky znamenat, že je nezbytné vyhledat odborníka.
„Lidé mají často příznaky deprese a úzkosti, ale zároveň mají dobré zvládací mechanismy, takže péči vlastně nepotřebují. Ale když jsou hodnoty vysoké a lidé zároveň výrazně pociťují, že si neví rady a potřebuje pomoc, tak bych navrhoval navštívit odborníka, který se specializuje na psychické potíže,“ uzavírá psycholog Marek Preiss.
