Návrat k normálu po epidemii žloutenky může trvat i dva roky, říká epidemioložka. Apeluje na hygienu
Pacientů se žloutenkou typu A dál přibývá. Státní zdravotní ústav ví letos o téměř 2400 lidech, kteří onemocněli do začátku listopadu. 28 z nich už zemřelo a podle expertů se budeme se současnou situací potýkat ještě roky. „V Praze se situace momentálně jeví jako nejhorší, ale když se podíváme do ostatních regionů, nárůst vidíme také,“ říká Kateřina Fabiánová, epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu pro Radiožurnál.
V poslední zprávě ze začátku listopadu píšete, že počty hlášených případů pravděpodobně neodrážejí realitu. Kolik nemocných podle vašeho odhadu v Česku může být?
Ten odhad se nedá takto charakterizovat, protože se u lidí nákaza nemusí projevit klinicky. Některá onemocnění probíhají takzvaně asymptomaticky, bezpříznakově. To znamená, že člověk vůbec neví, že je nemocný nebo infikovaný, a může onemocnění roznášet na své kontakty. Tito lidé jsou v populaci rizikoví, takže se odhad opravdu nedá říct.
‚Návrat k normálu v epidemii žloutenky může trvat i dva roky,‘ komentuje epidemioložka Fabiánová
Platí aspoň to, že se žloutenka typu A šíří hlavně ve velkých městech, jako je Praha? Jaká je situace v regionech?
V regionech je to podobné. V Praze je pouze větší koncentrace lidí. S příchodem zimy se do Prahy přemisťují lidé, kteří mají například problém v menších obcích zimu přečkat, protože je zde větší záchytná sociální složka.
V Praze se situace momentálně jeví jako nejhorší, ale když se podíváme do ostatních regionů, nárůst vidíme také.
Jak to podle vašeho odhadu může být dál? Jak dlouho bude ještě nakažených přibývat?
Pokud se podívám na data z minulých epidemií, většinou návrat k takzvanému normálu trvá minimálně rok až dva.
5:28
Mobily dospělých, hračky dětí. Žloutenka se může šířit pomocí věcí, které jsou nám nejblíž, říká ministerstvo
Číst článek
Čím to je?
To je typický model. Pokud máme v populaci dostatečné množství jedinců, kteří nejsou očkovaní nebo onemocnění neprodělali, infekce se mezi nimi může šířit snadno. Na to existují matematické modely a platí to nejen pro virovou hepatitidu, ale i pro ostatní nákazy.
Pokud je dostatečné množství lidí, kteří nedbají na řádnou prevenci, onemocnění se může šířit do té doby, než se vyčerpá potenciál lidí bez protilátek v těle (neočkovaných a těch, co nemoc ještě neprodělali, pozn. red.). Pak už dochází jenom k ojedinělým sporadickým případům a nákaza v podstatě vyhasne.
Nakažení můžeme zabránit zvýšenou hygienou, ale mnohdy to pravděpodobně stačit nebude. Lze se každopádně očkovat. Jak je to aktuálně s dostupností vakcín?
Situace ohledně jejich dostupnosti je známá. Pro mimořádné očkování podle legislativy vakcíny jsou, ale pro samoplátce nejsou. Tato situace je dočasná. Myslím, že se ministerstvo zdravotnictví snaží dovézt vakcíny, které by byly i pro samoplátce. Ale momentálně nejsou.
A pokud by vakcíny byly, kdo by neměl s očkováním váhat?
Ten, kdo nechce být nemocný. To je asi jednoduché.
Už 28 lidí v Česku letos zemřelo na žloutenku. Minulý rok byli pouze dva
Číst článek
Jsou lidé, kteří by měli být více chráněni?
Určitě. Jsou to zejména lidé s chronickým onemocněním jater, případně starší lidé, protože víme, že u osob nad 40 let věku může onemocnění probíhat závažněji.
Očkování je nicméně vhodné pro každého, kdo chce být chráněn před onemocněním. Pokud člověk absolvuje plné očkování, tedy dvě dávky, zajistí mu ochranu minimálně na dvacet až třicet let.
Takže až bude čím očkovat, je to určitě řešení. Ale pokud aktuálně vakcíny nejsou, co můžeme dělat i bez nich? Jaká je nejúčinnější prevence?
Nejúčinnější prevence je myslet na to, abychom měli čisté ruce. Mýt si je po použití toalety, zejména před jídlem.
Snažit se nedotýkat nemytýma rukama úst a obličeje, abychom si nepřenesli nečistotu do úst. To je totiž velmi snadné skrze mimoděčné pohyby – odhrnování vlasů z čela, smrkání a podobně.
Mohu se dotknout úst kontaminovanýma rukama a množství, které je potřeba k nákaze, je velmi malé.
