Co si myslí o datu, které spoluutvářelo Česko? Sedmnáct hostů a hostek pro sedmnáctý listopad
U příležitosti 34. výročí sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva si Český rozhlas připravil devět rozhovorů se sedmnácti respondenty. Jak prožívali dotazovaní listopadové dny roku 1989, naplnila se jejich očekávání či jak si se svobodou stojí Češi dnes? A jaké výzvy čekají v budoucnosti? Server iROZHLAS.cz přichystal rozcestník na všech devět rozhovorů.
Posledních 30 let je historická výjimka, další generace čekají těžké výzvy, říká historik Stehlík. „Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál. Ve speciálním vysílání Radiožurnálu na Národní třídě v Praze ho spolu s Ester Valtrovou ze spolku Díky, že můžem přivítal moderátor Jan Pokorný.
OBRAZEM: Čestmír se proletěl nad Letnou. Začala sbírka na vrtulník pro ukrajinské letectvo
Číst článek
Případy nespravedlivě stíhaných za komunismu sledovali i v zahraničí, vzpomíná disident Litomiský. „Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převzal Cenu Paměti národa. Spolu s historičkou Pavlou Plachou promluvili na Národní třídě.
Dětská paliativní péče vyžaduje změnu systému, aby si rodiny mohly odpočinout, říkají manželé Vlčkovi. „Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ říká Vlček. S manželem Ondřejem byli také hosty speciálního vysílání Radiožurnálu.
Doba je zchoulostivělá, chybí nám naděje, míní filozofka. „Buduje se utopie pokroku,“ souhlasí Duka. „V 90. letech začal nový velký příběh a idea pokroku byla polita živou vodou. Měli jsme daný horizont a dobře se nám z něj žilo, byli jsme ukotvení,“ vysvětlila filozofka Tereza Matějčková.
‚Přál bych jim, aby se vrátili v čase.‘ Neffovi vadí používání pojmu „nová totalita“. Na Národní třídě se bavil spisovatel Ondřej Neff s novinářkou Silvií Lauder o devalvujících slovech ve společenské debatě.
Životní úroveň Čechů se od roku 1989 zdvojnásobila, vyplývá z analýzy. Roste i zájem o podnikání
Číst článek
Vzpomínám si na pocit po příjezdu do Česka. Byla to naděje, říká studentka z Krymu. Spolu s Adile Abljalimovou ze spolku Díky, že můžem byl hostem Radiožurnálu Petr Brukner, herec Divadla Járy Cimrmana, který zavzpomínal, jak vypadaly v divadle revoluční dny.
„Chybělo nám očištění od komunistů.“ Nacismus byl podle Mejstříka srovnatelný s minulým režimem. Mejstřík a Nikola Hořejš z ústavu STEM byli hosté pořadu, kde mluvili o tom, že Češi hledí do budoucna s obavami.
Hledejme to, co lidi spojuje. Pravda to dnes nemá jednoduché, komentuje odkaz revoluce Kovy Kovář. „Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru youtuber Karel Kovář.
O pravdu je třeba pečovat a důkladně o ní přemýšlet, říká slavnostní pěvkyně Modlitby pro Martu. Na závěr dne mluvily hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová, které se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
