‚Schovával se v očekávání jaderného holocaustu.‘ Dokumentarista z USA natočil film o českém disentu

Umění disentu je dokumentární film o demontáži komunistického režimu v Československu a přerodu disidentů v politiky. V České televizi měl premiéru před dvěna lety. Scénář k němu napsal a režíroval ho ne Čech ani Slovák, ale americký historik z Univerzity státu Nebraska v Lincolnu James Dean Le Seuer. Proč se pustil do natáčení dokumentu o disidentech v Českoslovenku, vysvětlil pro Český rozhlas na Univerzitě v Nebrasce.

Od stálého zpravodaje Lincoln Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladí kluci s vlajkou. Z protestů na Václavském náměstí z listopadu 1989

Mladí kluci s vlajkou. Z protestů na Václavském náměstí z listopadu 1989 | Foto: Bedřich Kaas

„Stejně jako mnozí, kteří vyrostli v období studené války, jsem se i já schovával pod lavicí v očekávání jaderného holocaustu,“ přiznal ve svém filmu James Le Seuer své dětství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se James Le Seuer pustil do natáčení dokumentu o disidentech v Českoslovenku? Ptal se zpravodaj Českého rozhlasu na jeho Alma Mater

Studoval nejdříve fotografii, odtud má vztah k filmařině. Ale vystudoval i historii a zajímal se o změny společenských režimů v koloniálním světě a v sovětském bloku.

Od 90. let studenty učil o Václavu Havlovi. Zajímal se o něj jako spisovatele i politika. Sledoval také osudy disidentů v různých koutech světa.

Chtěl s Václavem Havlem udělat velký vědecký rozhovor, protože se Salmanem Rushdiem patřil do skupiny, která podporovala intelektuály v exilu. Dopisoval si s ním. Václav Havel ale zemřel v roce 2011, než se stačili sejít.

Zájem o československé disidenty ale u Jamese Le Seuera trval. Na univerzitě v nebraském Lincolnu organizoval v roce 2018 konferenci k půlstoletí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tak nasbíral mnoho kontaktů na ty, se kterými pak v dokumentárním filmu Umění disentu mluvil.

Vzpomínal například na natáčení s Ivanem Havlem, který mu vyprávěl, jak disidenti vždycky našli nějakou možnost, jak pokračovat v činnosti, ačkoli tajná policie jejich aktivity sledovala a často je hatila.

„Bylo zajímavé, jak se jim dařilo v ilegalitě vydávat knihy. Jak se sdílely rukopisy. Jak se kopírovaly a dál šířily tyto samizdaty. To bylo myslím pozoruhodné,“ vyzdvihl historik.

Režiséra dokumentu Umění disentu Jamese Le Seuera překvapilo, že se dařilo disidentům represe obcházet. Vydávali knihy a pořádali divadelní představení v bytech.

Při pohledu zpět na tu dobu je podle tohoto historika zvláštní, že ačkoli se komunistický režim choval velmi hrubě, nebyl po roce 1968 ještě tvrdší a brutálnější, když to srovnáme s metodami, které totality používají proti odpůrcům režimů v současnosti.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme