Bioodpad stále končí na skládkách. Některé obce ho přitom odvážejí do kompostáren po celý rok
Pro většinu měst a obcí v Česku nepředstavuje nová vyhláška, která jim ukládá od dubna povinnost celoročně vyvážet bioodpad rostlinného původu, zásadní změnu. Jeho svoz a zpracování podporují léta a mají zajištěny kompostárny, sběrné dvory nebo speciální nádoby. Některé obce je provozují celoročně už delší dobu, ačkoli dosud tak musely činit jen od dubna do října. Třeba přerovská radnice se zatím nerozhodla, jak se vypořádá se svozem v zimě.
Pracovníci přerovských technických služeb mimo jiné poukazují na to, že v zimě může být problém s vysypáváním odpadu přimrzlého v nádobách, což se podle nich odrazí na vyšším počtu poškozených nádob. Město chce proto zvážit, jestli do takového rizika jít.
Kvůli zamrzání bioodpadu v kontejnerech nejsou jejich zimnímu svozu od rodinných domů nakloněni ani ve Zlíně. Lidé tam ale mohou bioodpad celoročně odevzdat ve sběrných dvorech nebo v kompostárně.
Kapacita kompostáren se využívá jen z poloviny
Podle ekologů tvoří biologicky rozložitelné odpady v ČR asi 40 procent hmotnosti komunálních odpadů, stále ho ale hodně končí na skládkách, což má být v roce 2024 zakázáno. Nové opatření má přispět k naplnění kapacit kompostáren, kterých v posledních letech vzniklo 529, ale jejich kapacity se využívají jen z 53 procent.
Už několik let celoročně sváží bioodpad například Ostrava, Rokycany, Mladá Boleslav, Plzeň, Pardubicích, Ústí nad Labem, Jihlava, Bílovice nad Svitavou na Brněnsku, Uherský Brod, Valašské Meziříčí nebo Luhačovice. Lidé ho v těchto městech můžou odkládat do separačních dvorů nebo do kontejnerů přistavěných u domů. Řada dalších měst má i kompostárnu, která rozložitelný odpad zpracovává.
‚Každá tuna dobrá.‘ Obce musí podle vyhlášky ministerstva nově vyvážet bioodpad celoročně
Číst článek
Od loňského roku na základě žádostí občanů přistoupil k celoročnímu svozu rostlinné biomasy i Hradec Králové, který ho do té doby zajišťoval jednou týdně v období duben až listopad.
Další města jako Mělník, Příbram nebo Štětí zajišťují pouze místa pro celoroční odběr biodpadu, a to ve sběrných dvorech, o zaváděním jeho celoročního svozu většinou zatím nepočítají. Například v Jablonci je důvodem to, že nejbližší zařízení, kam by se daly bioodpady z kontejnerů odvážet, je 45 kilometrů daleko, což je podle města neekonomické i neekologické.
Kontejnery na bioodpad nejsou ani v ulicích Brna, pouze v Masarykově čtvrti funguje od roku 2017 pilotní projekt hnědých popelnic na bioodpad, které využívá 298 domácností. Brňané ale mohou odpad odevzdávat v některém z 37 sběrných dvorů po celém měst.
Zkušenosti se svozem bioodpadu se ve městech však různí, například v Litoměřicích nebo Štětí je prý o biopopelnice mezi lidmi zájem a produkce komunálního odpadu klesá. Naopak v Děčíně nebo Ústí nad Labem se přínosy celoročního svozu bioodpadu v tomto ohledu zatím nijak výrazně neprojevily, lidé přesto mají o tuto službu zájem.
