Buďme rádi, že nás roky ruské války vyškolily, říká o výdajích na obranu Stromšíková z ministerstva
Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud jde o budování našich obranných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.
„Buďme rádi za to, že tři roky války Ruska proti Ukrajině nás vyškolily alespoň v tom, že se musíme začít pohybovat rychleji, než jsme se dosud pohybovali,“ říká Stromšíková k nedávnému dění.
Jak důležitá je česká iniciativa pro Ukrajinu? Co je hlavní vklad Česka samotného? Poslechněte si Osobnost Plus s Veronikou Stromšíkovou, moderuje Světlana Witowská
Vidět je to podle ní třeba v tom, na čem země chtějí utrácet: „V návrhu víceletého finančního rámce, který je víceletým rozpočtem Evropské unie, jsou nárůsty v kapitolách týkajících se obrany na evropském území často až desetinásobné.“
Evropskou unii ale Stromšíková nevidí jako budoucí hnací motor obrany, tím má zůstat Severoatlantická aliance. Už proto, že drony představují jen jedno z možných nebezpečí ve vzdušném prostoru.
„Vojenské plánování a plánování obrany, to je mimořádně komplexní proces, před kterým mám velký respekt. A to nezachráníme jenom tím, že si tady vybudujeme dronovou zeď,“ upozorňuje vrchní ředitelka a pokračuje:
Do dodávek americké pomoci Ukrajině se chce zapojit více než polovina spojenců, řekl Rutte
Číst článek
„Všechno do sebe musí zapadat. Proto tady máme alianční vojenské vedení, které stanovuje schopnostní cíle, které se absolutně nemůžou omezit jenom na budování dronové obrany.“
Stromšíková podotýká, že je na hranicích Aliance potřeba řešit celou řadu problémů:
„Musí tam být protivzdušná obrana proti velkým raketám, nejenom proti dronům. Musí tam být ozbrojené obrněné brigády. Také vojenská mobilita, aby se alianční síly mohly přesouvat tam, kam potřebují, pravděpodobně na východní křídlo Aliance. Je to komplex schopností, který je v rámci Aliance jasně narýsován. My k němu musíme prostě co nejsvižněji směřovat.“
Severoatlantická iniciativa
K iniciativě PURL Severoatlantické aliance, tedy nákup amerického vojenského vybavení, se připojilo 17 států, ale Česká republika ne.
„Vždy, když nás s tím Američané oslovili, což už se stalo několikrát, tak jim vysvětlujeme, že Česká republika realizuje svoji pomoc primárně prostřednictvím české muniční iniciativy,“ vysvětluje vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce na ministerstvu zahraničí.
Baltské moře jako ,frontová linie’ mezi Ruskem a NATO. Aliance i kvůli dronům zvyšuje jeho ochranu
Číst článek
„PURL má dvě fáze. Jedna je, že podepíšete memorandum, že byste mohli poskytnout finanční prostředky na nákupy americké techniky. Následující fáze, kterou by každý očekával je, že pak přispějete penězi, abyste nakoupili americkou techniku pro Ukrajinu. Tato vláda se rozhodla proto, že peníze, které poskytuje na pomoc Ukrajině, investuje jiným způsobem, do muniční iniciativy, do nákupu české techniky a do dalších forem pomoci,“ rozvádí dále Stromšíková myšlení resortu.
„Rozhodnutí, že do iniciativy PURL se tato vláda rozhodla neinvestovat, trvá. To se může změnit, protože cítíme, že zájem americké vlády o to, aby se co nejvíce zemí do jejich sady balíčků pro Ukrajinu zapojilo, roste. Očekáváme, že o tom s námi budou chtít průběžně hovořit,“ dodává.
Jak důležitá je česká iniciativa pro Ukrajinu? Co je hlavní vklad Česka samotného? A co bude se zmraženými ruskými aktivy? Poslechněte si rozhovor s Veronikou Stromšíkovou pro Český rozhlas Plus nahoře v článku.
