Česká města nemají strategii na vlny veder:
kropí ulice a instalují pítka, plán chystá jen Praha

Když v hlavním městě Španělska udeří vlna veder, každá záchranná složka i veřejná instituce ví, co má dělat. Města, která se s vlnami veder potýkají každoročně, se řídí akčními plány a otevírají ochlazovací útočiště či asistují ohroženým skupinám, kam spadají například senioři. Českým městům podobné strategie zatím chybí. Nejdále v plánování je Praha.

Praha 26. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vlny veder, tedy období, kdy se denní i noční teploty několik dní v kuse drží na vysoké úrovni, zasahují Španělsko každý rok. Vedrem zatíženému organismu hrozí přehřátí, dehydratace nebo zhoršení chronických nemocí. V některých případech to může vést až k předčasnému úmrtí, uvádí Evropská agentura pro životní prostředí.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že jen v letech 2000 až 2019 zemřelo vlivem extrémního horka na světě 489 tisíc lidí. Až 36 procent z toho právě v Evropě. Vlny veder v roce 2022 toto číslo o 61 672 úmrtí navýšily.

Španělsko je dlouhodobě jednou z evropských zemí, kde se nadúmrtí spojené s vedrem objevuje nejčastěji. Hlavní město Madrid má proto už 21 let strategii pro zmírnění dopadů vln veder na veřejné zdraví. Akční plán je každoročně aktivován na dobu čtyř měsíců v roce, od poloviny května do poloviny září, a reakce jsou rozdělené na tři úrovně podle naměřených teplot. Vyhlašuje se například nebezpečí, je kladen důraz na komunikaci se seniory jako ohroženou skupinou nebo jsou aktivovány krizové plány pro záchranné složky.

Podobně reaguje i Barcelona, která ve svém „Plánu horko“ například zastiňuje dětská hřiště i celé ulice a otevírá chladicí úkryty vybavené klimatizací, kam mohou lidé přijít. Letos jich město otevře 380 a jsou umístěny tak, aby pro 98 procent populace města byly nejdále deset minut pěšky, popisuje ve své analýze Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice týmu Zelená Evropa Institutu EUROPEUM, která se připravenosti měst věnuje.

Situace v Česku

I Česko zasahují čím dál více vlny veder. „Výrazně roste počet tropických či horkých dní, to jest dnů s teplotou nad 30 stupňů Celsia. Za posledních 40 let stoupl jejich počet v Praze více než dvojnásobně. Dlouhodobý průměr je sedm tropických dnů za rok a například loni bylo v Praze takových dnů skoro 40,“ líčí pro iROZHLAS.cz Radek Tomšů, ředitel úseku předpovědní služby Českého hydrometeorologického úřadu (ČHMÚ).

Pokud bude trend pokračovat, oteplí se v Česku do konce století v průměru až o několik stupňů Celsia. S rostoucími průměrnými teplotami se zvyšuje pravděpodobnost a intenzita vln veder, tedy období minimálně tří za sebou jdoucích dní, kdy denní teploty přesáhnou určitou hodnotu. Pro Česko je tento limit stanoven na 30 stupňů Celsia.

„To, že dnes je v Barceloně v létě běžně 40 stupňů Celsia, neznamená, že podobným teplotám nebudou v budoucnu čelit i česká města. Už dnes jsou letní pocitové teploty v asfaltových ulicích bez zeleně i v Česku opravdu úmorné. Nelze úplně tvrdit, že situace není tak hrozná,“ říká pro iROZHLAS.cz Svitková.

S tím rostou i zdravotní rizika. „Dle výzkumného projektu Dopady vln veder na zdraví obyvatel České zemědělské univerzity v Praze se dá vysledovat jasná korelace mezi počtem úmrtí osob v Česku za den a vlnami vedra,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy Tereza Líbová. Nejohroženější jsou senioři, děti, těhotné ženy, lidé s chronickými nemocemi a lidé bez domova.

Výzkum ukázal, že ve vlnách veder v roce 2015 a 2018 v Česku zemřelo denně v zemi o sto lidí víc, než jaký je průměr. Čísla jsou podle Líbové srovnatelná s vlnami zimní epidemie chřipky.

Připravenost českých měst

V Česku ovšem městům ucelená strategie chybí, jak zjistil iROZHLAS.cz, který oslovil všechna krajská města. Radnice ale upozorňují, že mají adaptační opatření na změnu klimatu, například budují modrozelenou infrastrukturu, což označuje začlenění vodních a zelených prvků do interiérů i péče o ně ve venkovních prostorech. Tu Svitková považuje za „alfu a omegu“ pro dlouhodobou adaptaci měst na změnu klimatu, na řešení vln veder podle odbornice ale nestačí.

„Adaptace je technicky a finančně náročná, vyžaduje hodně času, a proto se často děje ‚projektově‘ a v určitých vybraných lokalitách. Při nejlepší vůli nelze rychle a efektivně adaptovat město jako celek. Proto jsou důležitá i okamžitá opatření pro zvládání veder, kterým města čelí už teď. Letošní léto nebude výjimkou,“ míní Svitková. Letošní rok má být podle předpovědi programu Copernicus na zkoumání klimatu opět teplotně nadprůměrný, což zvyšuje i pravděpodobnost vzniku vln veder.

Existují však rychlá řešení, která by mohla města použít už tuto sezonu. Svitková mluví například o stínění exponovaných ulic a dětských hřišť pomocí instalace stínících plachet, kropení ulic a instalaci mlžítek a pítek, což už mnohá města dělají. Zmiňuje také důležitost veřejné komunikace o rizicích vln veder a zveřejnění seznamu chladicích nebo stíněných míst. „Lze využít stávající infrastrukturu bez nutnosti vytvářet novou,“ líčí.

Jak ale dodává, adaptační opatření nelze vždy dělat rychle. „Města dělají, co můžou. A to často s napnutými rozpočty a celou řadou dalších oblastí, které je potřeba financovat. V praxi je často rozhodující, jestli máte ‚na městě‘ schopné a motivované úředníky, kteří často dělají ke svojí práci ještě něco navíc. A také spolehlivé politické vedení, které se za tyto priority dokáže postavit a nastavit tvář pro případnou kritiku zvenčí,“ hodnotí Svitková.

Rozcestník měst

Nejdál v přípravách na vlny veder je Praha. V rozcestníku se můžete podívat, co město chystá i jak jsou na tom další česká krajská města. 

• Brno
• České Budějovice
• Hradec Králové
• Jihlava
• Karlovy Vary
• Liberec
• Olomouc
• Ostrava
• Pardubice
• Plzeň
• Praha
• Ústí nad Labem
• Zlin

Brno

Brno žádný akční plán na vlny veder nemá a zatím se nemluví ani o nutnosti jeho přípravy. Město se snaží zlepšovat podmínky v rozpálené zástavbě pomocí pítek, v horkých dnech se instalují také mlžítka, vše je zaneseno do mapy zveřejněné na webu města. Postupně dochází k zastiňování dětských hřišť.

Varování před vlnami veder vydává Brno na svých sociálních sítích, přes jednotlivé městské úřady a informace předávají i sociální pracovníci, líčí pro iROZHLAS.cz tiskový mluvčí města Filip Poňuchálek.

Zpět nahoru ↑

České Budějovice

Specifický plán na vlny veder České Budějovice nemají. Na většině míst ve městě jsou rozmístěna mlžítka a pítka, do ulic zároveň podle vedoucího oddělení vnějších vztahů Petra Lamače při teplotách nad 25 stupňů vyjíždí kropicí vozy. Jezdí jak po centru, tak zajíždí do sídlišť.

„Dochází také k intenzivnímu zalévání zeleně, což zvyšuje vlhkost prostředí, a lidem se tím pádem lépe dýchá. V rámci údržby zeleně provádíme ve vybraných lokalitách mozaikovou seč. Ta přispívá ke snížení teploty okolí,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Mlžítka lze najít i na nově vystavěných dětských hřištích, zároveň jsou do oken školských zařízení instalovány žaluzie.

Zpět nahoru ↑

Hradec Králové

Akční plán na vlny veder Hradec Králové nemá. Při horku kropí ulice, instaluje pítka a na frekventovaných místech, jako jsou zastávky, je deset mlžítek. Ve městě je i dalších jedenáct větších mlhovišť. „V neposlední řadě je mezi opatřeními i zastínění nad dětskými pískovišti, kterými disponuje 25 hřišť, což je v Hradci Králové více než polovina,“ uvádí tisková mluvčí města Kateřina Rohlíčková. 

V rámci adaptačních opatření na změnu klimatu uplatňuje město prvky modrozelené instrastruktury v architektuře, vysazuje zeleň a hospodaří s dešťovou vodou.

Jihlava

Ani Jihlava nemá akční plán na vlny veder, v rámci adaptační strategie na změnu klimatu dbá například na to, aby se trávníky ve městě nesekaly příliš nakrátko. „Máme také zpracovanou mapu tepelných ostrovů a při velmi vysokých teplotách aktivujeme i kropení rozpálených kamenných, betonových a asfaltových ploch ve městě,“ líčí vedoucí tiskového oddělení Radovan Daněk.

Vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková dodává, že město také stíní veřejné plochy a prostranství, kde se vyskytují zranitelné skupiny.

Zpět nahoru ↑

Karlovy Vary

Plán nemají ani v Karlových Varech. „Osobně si myslím, že podobné akční plány mají jednu nevýhodu, že jejich vytvoření trvá déle a stojí více než samotný skutečný boj s vedrem. Ale to neznamená, že bychom na boj s vedrem rezignovali,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí odboru životního prostředí Stanislav Průša.

Karlovy Vary v adaptaci na změnu klimatu kropí ulice a obnovují mokřady a tůně. „Do radničních listů jsme také zařadili materiál s názvem Desatero, jak přežít vedra, kde je popsáno, které osoby jsou vedrem nejvíce ohrožené, čemu se vyhýbat, a co naopak dělat v době veder, případně jak pomoci někomu, kdo má kvůli vedru zdravotní potíže,“ líčí.

Mapu tepelných ostrovů Karlovy Vary nemají.

Zpět nahoru ↑

Liberec

Akční plán nemá ani Liberec, situaci ale operativně řeší s technickými službami. Do ulic města vyjíždí při teplotách nad 28 stupňů kropicí vozy, které jsou podle tiskové mluvčí Jany Kodymové vybaveny i horním rozprašovačem.

„Kropíme střed města, a když jsou vedra opravdu úmorná, zajedou technické služby v odpoledních hodinách i do velkých sídlišť,“ uvádí Kodymová.

Zároveň se připravují nová stromořadí, probíhá revitalizace parků a obnova vodních toků.

Zpět nahoru ↑

Olomouc

Olomouc o samostatném akčním plánu na vlny veder zatím neuvažuje, „město však situaci monitoruje a operativně reaguje,“ vysvětluje tiskový mluvčí Jan Horejš. Od příštího roku má na Horním náměstí, kde je v létě velká koncentrace obyvatel i turistů, vzniknout systém mlžných sprch, technologie ale bude kvůli chráněné oblasti umístěná pod zemí. Probíhá i kropení ulic a v centru města jsou pítka.

Na extrémy počasí a způsoby, jak se chránit, město upozorňuje přes webové stránky, sociální sítě a tištěný magazín Olomoucké listy. „V krajním případě je možné využít i městské sirény,“ říká Horejš.

„S lidmi bez domova jsou v každodenním kontaktu pracovníci Charity Olomouc a strážníci Městské policie Olomouc. Také oni během vlny veder upozorňují tyto osoby na nutnost dodržování pitného režimu, vyhýbání se přímému slunci a dalších opatření vedoucích k ochraně zdraví,“ podotýká.

Zpět nahoru ↑

Ostrava

Ostrava je dalším městem, které strategii na vlny veder nemá, postupuje ale podle adaptačního plánu na změnu klimatu. Hospodaří například s dešťovou vodou, vysazuje zeleň a ochlazuje ulice.

„K tématu lze také doplnit, že město provádí při nadlimitním čištění komunikací čištění vodní lištou, kdy dochází i k ochlazování povrchu,“ uvádí náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.

Zpět nahoru ↑

Pardubice

Samostatný akční plán zaměřený na vlny veder zatím město Pardubice nepřijalo a „zájem o systematické řešení byl zatím velmi omezený“, uvádí tiskový mluvčí Daniel Vodák.

„V současnosti se situace řeší operativně v rámci běžné agendy krizového řízení, například informováním veřejnosti prostřednictvím webu města, kde se automaticky zobrazují výstrahy ČHMÚ, nebo zasíláním upozornění odpovědným složkám a institucím. Téma dopadů extrémních teplot na městské prostředí však považujeme za důležité,“ říká.

Zpět nahoru ↑

Plzeň

Plán na vlny veder nemá ani Plzeň. Když teploty překročí 30 stupňů Celsia, tak do ulic vyjíždí kropicí vozy, které jezdí až do 18. hodiny. „Město Plzeň se snaží mírnit horko dále zejména výsadbou stromů a udržováním vodních nádrží jako jsou rybníky, jezírka, kašny, fontány. Mimořádným projektem bylo naplnění Velkého boleveckého rybníka,“ uvádí vedoucí tiskového oddělení Eva Barborková.

Město dává důraz na pitný režim a kromě pítek a fontán rozesetých po městě se zaměřuje i na kulturní a sportovní akce.

„Na akce bývá přivezen vodní bar, který připojí na pitnou vodu a zadarmo čepuje vodu doplněnou citronem a mátou. Hostesky také s vodními batohy se zásobníky pitné vody obcházejí účastníky a nabízejí jim pitnou vodu do kelímku,“ říká Barborková.

Zpět nahoru ↑

Praha

Nejdál v přípravách je Praha, která si nechala zpracovat inovační koncept, jak si s vlnami veder poradit. Ten představil oázy chladu, který má tři fáze. V té první město zmapuje místa, kde se dá ochladit a která už v zástavbě existují. Ty chce pak Praha zanést do speciální mapy dostupné v aplikaci a na webu. Dostupná by měla být ještě letos v létě nebo na podzim, plný užitek tak přinese od příštího roku.

„Budou tam místa, kde je přístup k pitné vodě, to znamená, kde se nachází mlžítka, pítka a vodní prvky, které jsou veřejnosti přístupné. Chtěli bychom tam zakomponovat i parky, zahrady a vnitrobloky,“ popisuje pro iROZHLAS.cz vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy Tereza Líbová.

Ve druhé fázi by Praha chtěla „oázy“ i otevírat. Ve spolupráci s městskými částmi nebo službami by mohlo dojít k výběru veřejně dostupných prostor, které by byly vychlazené a kde by byla k dispozici pitná voda. Ty by mohly vzniknout třeba v některých úředních budovách, knihovnách nebo různých využívaných magistrátních objektech, které by jim vyhradily jednu místnost. I ty by se pak propsaly do připravované mapy.

„Cíl je jednak zdravotní, jednak nabízí nějakou pohodu a ve třetí řadě bychom chtěli, aby možnosti ochlazení dostaly i osoby, které se k němu normálně nedostanou. Mluvím například o zranitelné cílové skupině obyvatel, která nechodí do obchodních center, kde je klimatizace, nejezdí metrem, ve kterém se ochladí, nemají klimatizace doma nebo v autě,“ popisuje Líbová.

Podobný plán má město pro zmiňované osoby bez domova pouze pro zimní měsíce, kdy mohou přečkat noc na vyhřátých lodích, kde si dají i teplý pokrm nebo nápoj. Podobnou službu pro letní horka ale zatím nemá žádné z českých měst.

Nejdůležitější fází je podle Líbové ale ta třetí – vytvoření krizového plánu, do kterého by se měl zapojit i odbor bezpečnosti a krizového řízení, policie, hasiči a složky integrovaného záchranného systému.

„Cílem je, aby věděly, že když se blíží vlna veder, tak Praha spouští krizový plán. Vlastně by to mělo fungovat obdobně, jako když jde povodeň a je přesně popsané, co se v každém kroku dělá,“ popisuje Líbová, která doufá, že by plán mohl fungovat od roku 2030.

Zpět nahoru ↑

Ústí nad Labem

Konkrétní plán Ústí nad Labem nemá. Ve městě jsou k nalezení mlžítka i pítka, lidé se mohou jít podle tiskové mluvčí Romany Macové zchladit i do klimatizovaných vozů MHD. Ceny za dopravu ale při vysokých teplotách neklesají. Do ulic vyjíždí i kropicí vozy, a to v okamžiku, kdy denní teplota překoná 30 stupňů a noční teploty výrazně neklesají.

„Projíždějí se místa s kumulací obyvatel, tedy například centrum, Masarykovu, nad polikliniku, U Nádraží,“ vyjmenovává ulice Macová.

Zpět nahoru ↑

Zlín

„Vlastní plán nemáme, ani jsme neřešili potřebu jeho zpracování,“ říká tiskový mluvčí města Zlín Tomáš Melzer. Do města ale při teplotách nad 30 stupňů vyjíždí kropicí vozy, nechybí ani vodní prvky sloužící k osvěžení. „Městská zeleň pak více zavlažuje výsadby na veřejných prostranstvích včetně mladých stromů,“ popisuje.

Zpět nahoru ↑

Jana Václavíková

Související témata: vlny veder, Česko, Praha, Brno, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem, Zlín, horko