Resort spravedlnosti bez úspěchu opakovaně komoru žádal o poskytnutí podrobných exekučních dat za roky 2011 až 2016. Údaje totiž slouží jako podklad pro přípravu zákonů. S návrhem na odebrání Centrální evidence exekucí komoře přišel poslanec Jan Farský. Ten považuje za zásadní, aby stát získal přesná data o exekucích.

„Ta data stát aktuálně nemá. Když je chce od Exekutorské komory, musí je z ní tahat a často také nedostane všechno, o co žádal. Zásadní je, že kdo má informace, ten vládne a tady vládne komora, která je dost zainteresovaná v jednostranném výkladu, takže je nesmysl, aby ty informace měla,“ řekl Farský Radiožurnálu.

S přesunem databáze komora nesouhlasí. Podle prezidenta Vladimíra Plášila statistiky zveřejňuje na svých stránkách a nedávno také spustila vlastní interaktivní mapu exekucí. Zároveň odmítla, že by data státu nedávala.

„Cokoli ministerstvo požaduje, to dostane. Rozvíjení databáze je velmi drahé a soudní exekutoři si ho zaplatili z vlastní kapsy, ačkoli evidenci mělo podle zákona předat ministerstvo. Osm let nebylo schopno a zaplatili jsme si to sami,“ říká Plášil. Proti přesunu databáze je i samotné ministerstvo, které se bojí náročnosti celého procesu.

V exekuční novele, která je ve sněmovně, poslanci navrhují, aby komora informace poskytovala povinně a bezplatně. Tak to ale zatím nefunguje. Za každé nahlédnutí do evidence občan zaplatí 60 korun. Komora však tají, kolik na přístupech do evidence vydělává. Na dotaz Deníku N to odmítla sdělit.

V exekuci bylo minulý rok 790 tisíc lidí. Víc než deset exekucí mělo 131 400 z nich. Podle údajů komory exekutoři vedli 4,5 milionu exekučních řízení. Exekutorské úřady v některých krajích řešily případy mnohem více dlužníků, než kolik jich v místě žije. Podle údajů komory sice lidí v exekuci od roku 2017 ubývá, počet dlužníků s devíti a více exekucemi ale roste. Na konci roku 2017 bylo v exekuci 863 tisíc lidí, loni 790 tisíc.