Český rozhlas letos získá do rozpočtu 197 milionů navíc. Použije je k posílení redakcí a zpráv z regionů
Český rozhlas po úpravě výše a výběru rozhlasového poplatku letos získá navíc do svého rozpočtu 197 milionů korun. Částku naopak snížilo omezení reklamy a sponzoringu. Prostředky využije na posílení redakcí, rozvoje regionálního zpravodajství, programové nabídky i do krizového vysílání. Oznámil to na středeční tiskové konferenci. Rozpočet ČRo bez zohlednění zvýšení poplatku letos počítal s výnosem z poplatků 2,068 miliardy korun.
Nová legislativa v podobě na jaře přijaté tzv. velké mediální novely znamenala rozšíření okruhu poplatníků rozhlasového poplatku o 198 100 domácností ke zhruba třem milionům, které již poplatek platily, a 640 tisíc právnických osob a OSVČ.
Z nich ale většina má do 25 zaměstnanců, a proto přes povinnost registrovat se poplatek neplatí. Ze zhruba 17 600 právnických osob s více zaměstnanci se jich přihlásilo zhruba 10 tisíc.
Nejposlouchanějším rádiem byl v pololetí opět Radiožurnál. Druhé místo patří Impulsu, třetí Blaníku
Číst článek
Rozhlasový poplatek se zvýšil o 10 korun na 55 korun měsíčně. Změnila se také definice rozhlasového přijímače i o mobilní telefony nebo PC s internetem. Novela zavádí také valorizaci poplatku.
Díky vyššímu rozpočtu ČRo posílí investigativní redakci na osm lidí a od příštího roku otevře devátý post zahraničního zpravodaje, a to v jihovýchodní Asii se sídlem v korejském Soulu.
Web iROZHLAS.cz posílí regionální zpravodajství, ČRo také prodlouží online poslech literární a dramatické tvorby z jednoho na dva měsíce a posílí nabídku regionálních autorů. ČRo také rozšíří spolupráci se záchrannými složkami pro dobu krizí.
Příští týden předloží generální ředitel René Zavoral Radě ČRo ke schválení Memorandum o veřejné službě, které pro ČRo vymezuje rozsah veřejné služby. Poté by měl dokument podepsat ministr kultury Martin Baxa (ODS), který kandiduje ve sněmovních volbách.
Pro konečnou podobu návrhu memoranda posloužila veřejná anketa, které se zúčastnilo 11 453 lidí a více než stovka institucí. „Odezva nás velice mile překvapila – získali jsme nejen více než 11 tisíc reakcí, ale také nesčetně hodnotných podnětů, se kterými budeme nadále pracovat,“ řekl Zavoral.
Klíčové nezávislé zpravodajství
„Za naprosto zásadní považuji to, že všechny tři zdroje dat – anketa, podněty institucí i kontrolní výzkum – se shodují v hlavních očekáváních. Klíčové je pro ně nezávislé zpravodajství, investigativní práce, podpora vzdělávání, kultury a tradic, program pro regiony a menšiny a role rádia v krizových situacích,“ vyzdvihl Zavoral.
25:30
Rozhlasový archivář: Ve zpravodajství je toho tolik, že musíme pečlivě vybírat, co uchovat
Číst článek
Veřejnost od Českého rozhlasu očekává, že bude i nadále poskytovat široký rozsah produkce (48 procent), tedy nabídku pro každého, zatímco zhruba třetina (35 procent) dává důraz hlavně na programy, které nenabízejí komerční rádia.
Převládá i názor, že by rozhlas měl zachovat současnou šíři programů a služeb (58 procent), popřípadě jí i rozšířit (18 procent).
Silná většina navíc považuje digitální služby (aplikace mujRozhlas, podcasty, web iROZHLAS.cz) za stejně hodnotné jako živé vysílání, jde o více než 80 procent dotázaných.
Významná část respondentů zdůraznila i potřebu podpory literárně-dramatické tvorby (větší prostor než doposud by jí přálo 35 procent lidí, zejména ženy a posluchači ve věku 50 až 59 let). Stejně silně zaznívala i očekávání, že ČRo více podpoří kulturu, národní tradice a český jazyk.
