Sněmovna bude znovu jednat o zdanění církevních restitucí. KSČM sehnala dostatek podpisů
Sněmovna se ve čtvrtek ráno sejde k dalšímu projednávání návrhu KSČM na zdanění státních náhrad církvím, které dostávají za majetek nevydaný v restitucích. Schůzi svolal předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) z podnětu komunistické strany, která pod návrh shromáždila 65 poslaneckých podpisů.
K iniciativě, která zřejmě bude čelit obstrukcím ze strany pravice, se podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika přidala část poslanců SPD, ANO a ČSSD. „Využijeme všechny procedurální záležitosti, abychom ten zákon prosadili,“ řekl novinářům předseda komunistické strany Vojtěch Filip. Komunisté původně mluvili o tom, že schůze by mohla být až v pátek.
Náhradní pozemky za restituce bude stát poskytovat i dál. Ústavní soud zrušil ‚restituční tečku‘
Číst článek
Zdanění církevních restitucí je jedním z požadavků, jejichž naplněním podmínili komunisté tichou podporu menšinovému kabinetu ANO a ČSSD. Ve Sněmovně ale podle komunistů návrh čelil obstrukcím, druhé čtení by podle Kováčika mělo zajistit, aby byl zákon odhlasován "v dohledné době".
O důsledné kontrole naplňování dohody včetně domluvených termínů mezi ANO a KSČM přitom mluvili komunisté nedávno s premiérem a šéfem ANO Andrejem Babišem, když žádal jejich poslance o podporu při schůzi o nedůvěře vládě. Hlasování, které vyvolala opozice v souvislosti s kauzou údajného zavlečení jeho syna na Ukrajinu, pak i díky hlasům komunistů kabinet ustál.
Návrh podporuje i ANO, ČSSD a SPD
Druhé čtení zákona o zdanění náhrad církvím bylo už na programu zářijové schůze Sněmovny. Zdanění náhrad podporují vládní ANO a ČSSD, stejně jako opoziční KSČM a SPD. Proti jsou ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Piráti v září vyzvali vládu, aby předložila analýzu týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce církevního majetku. Posudek měl vycházet z aktuálních údajů Českého statistického úřadu a transparentně doložit vyčíslení paušální finanční náhrady. Do jeho vypracování měla podle Pirátů Sněmovna projednávání návrhu přerušit.
Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, počátkem září podpořil ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.
Rod Walderode má nárok na pozemky na Turnovsku, rozhodl soud. Dědička se o ně pře už 25 let
Číst článek
Právní výbor chce o rok odložit účinnost předlohy, a to na leden 2020. Předkladatelé s tím tehdy souhlasili, je podle nich nutné v případě přijetí novely vytvořit prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.
Komunisté podobně jako například i Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.
