Rod Walderode má nárok na pozemky na Turnovsku, rozhodl soud. Dědička se o ně pře už 25 let
Okresní soud v Semilech v úterý uznal nárok Karla des Four Walderode na pozemky, zabavené na základě Benešových dekretů. Rozhodl tak v kauze dědičky šlechtického rodu Johanny Kammerlanderové.
Kauza, která se vrátila před semilský okresní soud, se týká restituce panství Hrubý Rohozec. Tedy zámku, doprovodných staveb a pozemků.
Kammerlanderová se už pětadvacet let domáhá vrácení rozsáhlého majetku na Turnovsku. Podle soudce Michala Poláka je úterní rozsudek mezitimní a jednotlivými pozemky se bude soud zabývat zvlášť.
„Pokud bude dnešní mezitimní rozsudek potvrzen, pak se bude soud zabývat osudem více než 1400 pozemků, které tvořily součást panství Hrubý Rohozec, a tím, zda jsou tyto pozemky, nebo alespoň některé z nich, způsobilé k vydání právnímu nástupci po Karlu des Four Walderode,“ řekl Radiožurnálu soudce Michal Polák.
Nárok na zámek Hrubý Rohozec bude soud teprve posuzovat. V roce 2011 soud v Semilech nároky Kammerlanderové potvrdil, odvolací soud ale později rozhodnutí zrušil.
Majetek nestihl získat zpět
Kammerlanderové zemřelý manžel jako občan německé národnosti přišel o panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady sice československé státní občanství vrátily, zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, protože po únoru 1948 emigroval.
Po sametové revoluci mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Některé svědecké výpovědi ale u dřívějších soudů hovořily o jeho spolupráci s nacisty, a proto restituční nárok neuznaly.
Už v dřívějším sporu o pozemky u Železného Brodu v roce 2015 se podle jabloneckého soudce Jaroslava Kneře neprokázalo, že by se Walderode vůči československému státu provinil. Dříve také Nejvyšší soud a následně i Ústavní soud přiřkly Kammerlanderové kus lesa u obce Žďárek na Liberecku.
